V České republice byl zahájen program Phare v české justici

Foto: ČTK

O českém soudnictví už bylo řečeno mnoho pěkného i nepěkného, zejména v souvislosti s mediálně nejsledovanějšími kauzami. Rovněž pravidelné hodnotící zprávy Evropské komise, vydávané v souvislosti s blížícím se vstupem České republiky do Evropské unie, se prakticky ve všech případech dosti kritiky vyjadřovaly o českém soudnictví a nabádaly k nápravě. Právě tomu má sloužit v pondělí zahájený program Phare v české justici. Náměstka ministra spravedlnosti Aloise Cihláře si při této příležitosti pozval k mikrofonu Josef Kubeczka:

Pane náměstku, jaký je smysl programu Phare v české justici?

"Je to program, který je zaměřen právě v této fázi reformních kroků české justice na analýzu těchto reformních kroků. Výstupem toho programu by měly být náměty pro další úvahy, jak dále zefektivnit práci justice, kterých chyb se do budoucna vyvarovat a jak zlepšit tu otázku po stránce legislativní, organizační, personální i materiálního zabezpečení. Význam tohoto projektu je skutečně velice značný, protože poukazuje na to, kam bychom se mohli či měli ubírat v nejbližší budoucnosti."

Máte už vytipovány nějaké oblasti, na které se především zaměříte?

Foto: ČTK
"Projekt a jeho zahraniční i čeští experti se budou zaměřovat jednak na oblast zkoumání legislativních, tedy právních předpisů, jak v otázce procesního práva, tak v otázce hmotného práva. Dále se budou zaobírat otázkou vnitřní organizace a struktury justičních pracovišť, která by měla být zaměřena na zefektivnění práce, na zefektivnění judiciální činnosti, na práci s pomocným administrativním odborným aparátem a na to, aby v souhrnu tyto legislativní, personální i organizační požadavky byly dány do vzájemné efektivní souvislosti."

Po dobu realizace programu Phare v české justici bude v České republice působit tzv. předvstupní poradce Paul Springer z ministerstva spravedlnosti německé spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko. K mému překvapení mluví doktor Springer plynule česky:

"Já jsem se narodil v Čechách. Žil jsem třináct let ve Dvoře Králové nad Labem a potom jsem odešel z politických důvodů s mými rodiči do Německa. Kontakt k Čechám jsem ale nikdy nepominul, protože to je moje vlast a rád se sem prostě vracím. Od sametové revoluce to bylo samozřejmě daleko jednodušší. Člověk mohl otevřeně jezdit přes hranice, kdykoliv chtěl, a tak mám dostatek společenských kontaktů, abych se sem vracel, mluvil s lidmi a to té řeči pomáhá. To je jedna věc. A jak jsem se dostal k tomuto projektu? Život je plný náhod. I toto byla taková náhoda. Tou první byl fakt, že jsem dříve pracoval pro ministerstvo spravedlnosti v Düsseldorfu jako soudce. Pracoval jsem tam čtyři roky, byl jsem už tam tak trochu známý. Když potom Evropská unie hledala na podnět České republiky dlouhodobého experta pro českou justici, tak v tu rána na mně samozřejmě pomysleli. Zeptali se mně, zda by mně to zajímalo. Já jsem řekl ano, to je ohromně zajímavý úkol. Poté jsme byli vybráni - země Severní Porýní-Vestfalsko a já, a tím jsem se dostal do Prahy."