V Česku je prý energetický kolaps jen teorií

30-09-2003

O uplynulém víkendu se téměř celá Itálie ocitla bez elektrického proudu. Před týdnem nešla elektřina v Dánsku a ve Švédsku. V srpnu zase výpadek proudu ochromil východ Spojených států. Mnozí odborníci se nyní dohadují, zda je to jen náhoda nebo zda jsou vyspělé země zranitelnější, než se dosud předpokládalo. Hrozí něco podobného také Česku? To zjišťoval Zdeněk Vališ.

Jen málokdo asi ví, že týden po srpnovém dramatickém výpadku elektřiny ve Spojených státech mohla vypuknout elektrická krize také v Česku. Silná větrná smršť tehdy srazila během lokální bouřky v severozápadních Čechách sloupy vedení vysokého napětí a tím vyřadila z provozu největší českou uhelnou elektrárnu Prunéřov II. Jak ale říká mluvčí ČEZu Ladislav Kříž, situace se během pár sekund ještě více zkomplikovala.

"V danou chvíli nevypadl jen Prunéřov II, ale také Prunéřov I a Tušimice, takže v tu chvíli bylo nutné nahradit z jiných elektráren tři zdroje. To byla samozřejmě těžká chvilka."

Okamžitý výpadek elektřiny tehdy činil 1500 MW, což byla čtvrtina celkové spotřeby v zemi. Zatímco energetici zažívali krušné chvíle, lidé v Čechách a na Moravě si vůbec nevšimli, že došlo k tak velké havárii, že tři velké elektrárny nedodávají do sítě energii. Vlastně šlo o čtyři elektrárny, protože havárie postihla vzápětí i Počerady. Podle Ladislava Kříže ale tato kritická událost zároveň ukázala, že Česku totální výpadek elektřiny hned tak nehrozí.

"Výpadek elektrárny nebo vedení se může stát. V soustavě ale musí existovat náhrada. My máme v soustavě záložní zdroje, takže když jedna elektrárna vypadne musí hned naběhnout jiná. Některé běží naprázdno, jejich turbíny nejsou připojeny k síti, a tam několik minut trvá, než elektrárna takzvaně naběhne. Jiné podle potřeby zvyšují okamžitě výkon. Elektřina je velice zvláštní zboží. Nelze ji skladovat. V každou chvíli se musí vyrábět přesně tolik, kolik se spotřebovává."

Odborníci tvrdí, že k tomu, aby česká síť zkolabovala, muselo by jít o takovou souhru problémů a katastrof, že je to jen velmi málo pravděpodobné. Jednak má Česko, na rozdíl třeba od Itálie nebo i Spojených států, dostatek vlastních zdrojů na výrobu elektřiny. Jednak má, na rozdíl od Spojených států, kvalitní a hustou přenosovou soustavu. Ta patří k nejhustším sítím i v Evropě a jak dodává Ladislav Kříž, je to svým způsobem zásluha minulosti, kdy se nehledělo na korunu, ani na majetkové vztahy.

"My máme v tomto ohledu paradoxně trošku výhodu z dob komunismu, že naše sítě jsou velmi husté. Pokud vypadne jedna síť, jedna linka, lze je hned nahradit jinou. V současné době už je velice těžké vybudovat nějakou jinou novou linku, protože jsou nutná povolení od všech vlastníků pozemků - někde jsou jich tisíce - a už je to téměř nemožné. Z té výhody, kterou máme v současnosti, budeme těžit ještě několik let."

V Itálii se hned po katastrofálním výpadku elektřiny rozhořela ostrá debata o energetické politice země. Ta musí pětinu spotřeby proudu dovážet především proto tomu, že posledních 25 let nebyla kvůli odporu občanů a zelených postavena žádná nová elektrárna. O energetické koncepci se ale v současnosti vede neméně ostrá diskuse také v Česku. Svou vizi už předložilo ministerstvo průmyslu a obchodu. Tento týden vyrukovalo s oponentní koncepcí ministerstvo životního prostředí. Podle ní by se už neměly stavět žádné další jaderné elektrárny a namísto těžby uhlí by měl stát hledat cesty, jak získávat energii podstatně šetrněji. Ministerstvo průmyslu naopak tvrdí, že pokud země těžbu hnědého uhlí nerozšíří, nebude mít v budoucnu z čeho vyrábět elektřinu. Totéž prý platí o nových jaderných elektrárnách.

30-09-2003