V Česku přibylo obyvatel, ale jen díky cizincům

Jan Fischer, foto: ČTK
0:00
/
0:00

Počet obyvatel Česka se zvyšuje. Rodí se více dětí, statistici zaznamenali vůbec nejnižší počet potratů od roku 1958, kdy byly uzákoněny. Při podrobnějším pohledu však z číselných údajů vyplývá, že za zvyšujícím se počtem obyvatel stojí zejména cizinci. Více uslyšíte od Zdeňky Kuchyňové.

Předseda Českého statistického úřadu Jan Fischer,  foto: ČTK
Ke konci roku 2004 mělo Česko 10 220 600 obyvatel a poslední čísla nasvědčují tomu, že nás bude ještě o deset tisíc víc. Tento přírůstek je však způsoben migrací. Ke konci roku žilo v Česku přes 250 tisíc cizinců, což bylo 2,5 procenta všech obyvatel. Nejvíce z nich pochází z Ukrajiny, následují Slováci a Vietnamci. V poslední době nás však přece jenom začalo mírně přibývat. Počty narozených dětí se zvyšují už šestým rokem, ale stále na jednu ženu připadá řečeno statistickou mluvou jen 1,2 dítěte a to je málo. Je to dokonce jedna z nejnižších hodnot v Evropě a pro přirozenou obměnu populace to ani zdaleka nestačí, říká předseda Českého statistického úřadu Jan Fischer.

"Počet narozených dětí sice stoupat může, ale ten trend určitě nebude mít dlouhého trvání, protože dnes rodí ženy velmi silných populačních ročníků z baby boomu z počátku 70. let."

Třetina dětí se rodí mimo manželství. Jak dlouho tento trend trvá a má vzestupnou tendenci?

"Tento trend trvá už od konce 80. let. My už atakujeme téměř třetinový podíl dětí narozených mimo manželství. Troufnu si říct, že ještě bude nějakou chvíli pokračovat. Samozřejmě ještě nedosahujeme takové úrovně, jako jsou skandinávské země nebo Estonsko, kde téměř polovina nebo už více než jedna polovina dětí se rodí mimo manželství. Jsou ovšem země v Evropě jako je Řecko a Kypr, kde tento podíl nedosahuje ani hranice pěti procent."

Také u nás jsou regionální rozdíly. Zatímco na silně nábožensky cítící Vysočině či jižní Moravě nepřekračuje podíl dětí narozených mimo manželství 20 procent, na "ateistickém" severu, konkrétně v Ústeckém a Karlovarském kraji, se křivka zastavila až na hodnotě 48 procent. Mimo manželství se tak rodí stále více dětí. Loni uzavřeli lidé jen 51.000 sňatků, což je druhé nejnižší číslo od roku 1918. Navíc se stále posouvá věk vstupu do manželství i narození prvního dítěte, uvádí Tereza Kretschmerová.

"První sňatek ženy uzavírají průměrně ve 28 letech, muži ve 30,5 letech. Dochází každoročně k dalšímu odkládání nebo posunu tohoto věku směrem nahoru."

Sociolog Petr Matějů to vysvětluje termínem moderní demografická revoluce. Typická jsou mnohdy dvoukariérová manželství, kde je spíš snaha zvyšovat životní úroveň, než mít děti. Navíc spolu manželé příliš dlouho nevydrží. Rozvádí se totiž každé druhé manželství. A co je zajímavé, v poslední době dochází k rozvodům například po 25 letech společného soužití, říká předseda statistického úřadu Jan Fischer.

"Trend rostoucí rozvodovosti zaznamenáváme už během posledních deseti, patnácti let. Řadíme se už pomalu na špičku evropského žebříčku, i když letošní data zatím ukazují na to, že by se tento trend snad mohl zastavit, ale nechci si brát do ruky křišťálovou kouli. Na to potřebujeme mít více výsledků, více měsíců, abychom mohli říct, jestli už skutečně došlo ke změně."

Česká populace začíná i výrazně stárnout. Za deset let u nás budou dva miliony lidí starších 65 let, což je jedna pětina. Jak to tedy udělat, aby Čechů neubývalo? S poněkud kuriozním nápadem přišel gubernátor Uljanovského kraje ve středním Rusku. Porodnost chce zvýšit tak, že bude povzbuzovat tatínky. Zavede Den otců a z těch nejvzornějších pak vznikne Rada otců oblasti, která bude mít za úkol přemýšlet nad možnostmi, jak zvýšit porodnost v kraji. Otcové dostanou i medaile v několika kategoriích: Otec - vůdce, Otec - přítel dětí nebo Nejsportovnější otec. Kdo ví, jak by to fungovalo u nás.