V Česku se jedná o odškodnění německé menšiny

14-09-2004

Odškodní český stát Němce, kteří po druhé světové válce zůstali v Československu, byli zde ale kvůli své národnosti diskriminováni? A budou odškodněni pouze němečtí antifašisté, nebo i lidé, kteří zde museli zůstat z profesních důvodů, i když by se na ně jinak vztahoval poválečný odsun? Podrobnosti má Milena Štráfeldová:

Cyril Svoboda (Foto: ČTK)Cyril Svoboda (Foto: ČTK) O případném humanitárním gestu vůči německé menšině v České republice se zmínil ministr zahraničních věcí Cyril Svoboda minulý týden před svou cestou do Berlína. Podle něj se ale nejedná o otázku česko - německých vztahů:

"Pokud by takové gesto bylo, tak je to gesto vůči našim občanům, kteří jsou německé národnosti. To znamená, že tam není žádná vazba na otevření jakýchkoli nároků nebo revize čehokoliv z minulosti. My se nemáme čeho bát, naše historie je naprosto jasná. Ale to ještě neznamená, že bychom vůči malé skupině našich občanů, žijících na území České republiky, neudělali nějaké drobné humanitární gesto. Mně se to zdá dokonce jako projev slušného vychování a velkorysosti."

Odškodnění německé menšiny v Česku navrhl už zhruba před rokem tehdejší vicepremiér Petr Mareš. Politolog Robert Schuster z Ústavu pro soudobé dějiny soudí, že toto gesto mělo uklidnit tu část německé a rakouské veřejnosti, která se stavěla proti našemu vstupu do Evropské unie. Od té doby probíhají mezi německou menšinou a státními úřady jednání o tom, jak by případné odškodnění mělo vypadat. Nejde přitom jen o německé antifašisty:

"Mělo by se to týkat příslušníků německé menšiny, kteří tu museli po roce 1945 zůstat, protože se jednalo o specialisty, kteří pracovali třeba v severočeských dolech na Mostecku nebo v hutích na severní Moravě. A kdyby i oni museli po roce 1945 jít, tak by se celý tento průmysl svého času sesypal. Byli to ale lidé, kteří byli kvůli své národnosti znevýhodňováni, dostali nízké platy a nakonec se to projevilo i v jejich důchodech,"

upřesnil Robert Schuster. Tehdejší návrh měl podle vicepremiéra Mareše podporu ve vládě Vladimíra Špidly. S odškodněním Němců v Česku však nesouhlasí část české veřejnosti, především starší generace. Předsedkyně Svazu bojovníků za svobodu Adéla Dvořáková odškodnění německé menšiny odmítla. Předseda Čs. obce legionářské Antonín Špaček proti samotnému odškodnění námitky nemá, mělo by se ale podle něj řešit případ od případu. Poukázal však na to, že český stát zatím nedostatečně odškodnil i české antifašisty:

"Máme vdovy po našich zahraničních vojácích, které mají šest, sedm tisíc korun měsíčního důchodu. V parlamentu nemají zájem, udělají dva zákony na hmotné odškodnění zahraničních vojáků, ale zapomněli, že ti vojáci měli také manželky a vdovy a nikdo se o ně nestará."

14-09-2004