V pražských Řeporyjích bude vzpomínkové místo na padlé vlasovce

11-12-2019

Pražské Řeporyje nechají příští rok k 75. výročí konce druhé světové války zbudovat vzpomínkové místo na padlé vojáky Ruské osvobozenecké armády (ROA), takzvané vlasovce. Záměr jednomyslně schválilo místní zastupitelstvo.

Andrej Andrejevič Vlasov, foto: Bundesarchiv, CC BY-SA 3.0 deAndrej Andrejevič Vlasov, foto: Bundesarchiv, CC BY-SA 3.0 de Pavel Novotný, foto: Šárka Ševčíková, ČRoPavel Novotný, foto: Šárka Ševčíková, ČRo Podle starosty Pavla Novotného (ODS) Řeporyje zhruba 300 padlým vojákům, kteří pomáhali při osvobozování Prahy v květnu 1945, důstojné pietní místo dluží.

"Zřejmě vůbec největší hrob, co do počtu pohřbených, budu říkat vlasovců, se nachází na Ruzyni. Je nedaleko místa, kde sváděly jednotky 3. pěšího pluku 1. divize ROA tuhé boje o letiště. Jedná se podle všeho o hromadný hrob s desítkami, možná stovkou pochovaných příslušníků ROA. Je na něm nápis Neznámým hrdinům, jak se v poválečném období maskovaly hroby padlých vlasovců. Tento nejmasovější hrob není ani zařazen do válečných hrobů ministerstva obrany. V Praze tak dodnes chybí oficiální pomník symbolicky vzpomínající všechny padlé vojáky Ruské osvobozenecké armády během Pražského povstání."

O podobě pamětního místa se bude dál jednat. Na pomníku by se neměl objevit termín vlasovci, který je v tomto kontextu zavádějící a budí velkou kontroverzi. Na zastupitelstvo do Řeporyjí přišly zhruba dvě desítky novinářů, Řeporyjští i další Pražané, kteří se k tématu chtěli vyjádřit. Diskutovali více než hodinu.

Historik Žáček: Rusko jde s kanónem na vrabce

Pavel Žáček, foto: Dezidor, CC BY 3.0Pavel Žáček, foto: Dezidor, CC BY 3.0 Proti záměru zbudování pomníku se už dříve ohradilo ruské velvyslanectví v Praze a ruská diplomacie. Historikovi Pavlu Žáčkovi, poslanci za ODS, připadá ruská reakce přehnaná.

"My se nebavíme o nějakém pomníku, který by byl za celé Česko. My se bavíme o pomníčku, který vznikne v Řeporyjích. Tato městská část hodnotí svoji zkušenost s těmito vojáky na svém vlastním území. Určitě neřeší situaci na východní frontě, nebo někde v Bělorusku. To si myslím, že je nepochopení. Je to vybrání největšího děla na malého vrabce. Myslím si, že ruská strana by měla otevřít veškeré archivy, které se týkají těchto válečných událostí. Rusko jim něco dluží. Zrada těch lidí nebyla na sovětském režimu, to je velmi složitý problém. Byla to i zrada režimu na těchto lidech, když se Stalin jedním škrtem pera vzdal těch zajatců, kteří před tím za něj bojovali. Pro ně to byl samozřejmě šok, který pak mohl vést až ke vstupu do dobrovolnických útvarů. Dneska je doba, kdy by se to mělo otevřít."

Byl to právě historik a poslanec za ODS Pavel Žáček, který za starostou Novotným s návrhem na zbudování pomníku přišel. Podle něj v Řeporyjích bylo rozhodnuto, že jedna z divizí Ruské osvobozené armády pomůže českým povstalcům proti Němcům.

Bývalý velvyslanec v Rusku s pomníkem nesouhlasí

Jaroslav Bašta, foto: ČT24Jaroslav Bašta, foto: ČT24 Někteří lidé stavbu pomníku v Řeporyjích zpochybňovali. Upozorňovali na kruté činy například ve Varšavě, které vlasovci ve službách německé armády vykonali, jako třeba bývalý velvyslanec v Rusku Jaroslav Bašta.

"Není žádná přesná statistika, kolik civilních obyvatel Varšavy tito vojáci, kteří se pak stali součástí Ruské osvobozenecké armády, zavraždili. Ví se jenom, že za jeden den to bylo deset tisíc. Tady se nezdůrazňuje jedna věc, která by leccos i z té ruské reakce objasnila. Oni byli součástí SS. Dokonce i ROA spadala pod velení Himlera. Takže když budeme stavět pomník, musíme brát v úvahu, že budeme stavět pomník esesákům."

Tento pohled velmi ostře odmítl historik David Svoboda z Ústavu pro studium totalitních režimů.

"To je nesmysl, nebyli součástí SS. Ruská osvobozenecká armády (ROA) působila jako spojenecký branný subjekt po boku wehrmachtu, nikoliv SS. A jakmile pouze tato autonomie začala být německým armádním velením narušována, tak z toho vznikaly spory. Sergej Buňačenko se dostal v souvislosti s tím prvním bojovým nasazením ROA do konfliktu kvůli tomu, že se po ní vyžadovalo její faktické podřízení 9. německé armádě. Žádné SS, nic takového, pan Bašta je lhář."

Na zastupitelstvu padl také návrh na vypsání referenda na zbudování pomníku, což ale starosta Novotný odmítl. Několik místních zmínilo vzpomínky svých rodičů či prarodičů. Shodli se na tom, že o vlasovcích mluvili jedině v dobrém. Vlasovci dorazili do Řeporyjí už 6. května 1945. Starosta Novotný před dvěma týdny předal na ruské ambasádě dopis pro prezidenta Vladimira Putina, ve kterém uvedl, že o svém záměru nebude s Ruskem diskutovat.

Takzvaní vlasovci byli občané Sovětského svazu, kteří se v německém zajetí nechali naverbovat do Ruské osvobozenecké armády. S Němci pak od začátku roku 1945 bojovali proti Sovětům. Velitel jedné z divizí vlasovců Sergej Buňačenko vydal 6. května 1945 v Řeporyjích rozkaz, po kterém vlasovci přišli na pomoc protinacistickému Pražskému povstání. V noci na 8. května jednotky dobyly Ruzyň a obsadily letiště, odkud startovaly německé stíhačky k útokům na Prahu.

11-12-2019