V supervolebním roce 2006 bude největší pozornost upřena na volby do sněmovny

02-01-2006

Češi půjdou v tomto roce několikrát k volebním urnám. Bude to takříkajíc supervolební rok. Největší pozornost je samozřejmě upřena k volbám do Poslanecké sněmovny. Ty mohou zásadně změnit rozložení sil a spojenectví v české politice. Pokračuje Zdeněk Vališ.

Ještě vloni na jaře bylo vše jasné. Opoziční ODS si udržovala obrovský náskok ve volebních preferencích a o jejím vítězství nebylo pochyb. Pak ale přišel prudký zlom a dosud vládnoucí sociální demokracii se podařilo onen náskok snížit na pouhá tři čtyři procenta. ODS rázně zareagovala na nepříznivý vývoj teprve koncem listopadu na svém sjezdu.

"Uvidíme tedy, nakolik změní svůj styl a bude schopna využít té nové situace, předložit nový způsob chování, případně přivést nové lidi, kteří by dokázali oslovit voliče."

Říká politoložka Vladimíra Dvořáková z Vysoké školy ekonomické. Sociální demokracii samozřejmě narostla v druhé polovině loňského roku křídla. Premiér a faktický šéf strany Jiří Paroubek se také několikrát nechal slyšet, že už letos na jaře sociální demokraté předstihnou ODS a další volební vítězství jim vlastně nemůže uniknout. Politologové ale upozorňují, že do voleb ještě zbývá více než pět měsíců a za tu dobu se situace může hodně změnit. Také Vladimíra Dvořáková soudí, že sociální demokraté možná v posledních měsících příliš zpychli.

Premiér Jiří Paroubek (vlevo) a předseda ODS Miroslav Topolánek (vpravo), foto: ČTKPremiér Jiří Paroubek (vlevo) a předseda ODS Miroslav Topolánek (vpravo), foto: ČTK "Myslím, že v určité chvíli ČSSD trochu přecenila analýzu výsledků veřejného mínění a možná příliš dala najevo určitou aroganci, silácké jednání. V tomto ohledu si myslím, že bude muset dojít k jisté korekci."

Politici i politologové uvádějí, že ve hře jsou v podstatě tři scénáře. Po volbách bychom mohli mít vládu pravého středu. To by přicházelo v úvahu, kdyby většinu získali občanští demokraté a lidovci. Pak je tady možnost velké koalice občanských a sociálních demokratů. Tuto variantu však ODS považuje za vyloučenou a sociální demokraté ji hodnotí jako nejhorší možné řešení. A konečně se nabízí alternativa menšinové vlády sociální demokracie. Taková vláda by musela usilovat o podporu napříč politickým spektrem. Minimálně při svém vzniku by se ale neobešla bez přímé podpory komunistů. Je téměř jisté, že tentokrát by nestačilo, aby komunisté při hlasování opustili sál, jako to udělala ODS, když v roce 1998 pomohla k moci Zemanově vládě v rámci tzv. opoziční smlouvy. Téměř všechny průzkumy zatím naznačují, že sociální demokraté a komunisté by dohromady mohli získat ve sněmovně většinou několika hlasů. Politologové většinou opatrně připouštějí, že právě menšinová vláda sociální demokracie je dosti pravděpodobná. Zároveň připomínají, že by šlo o skutečně mimořádnou událost v polistopadové historii. Myslí si to i politolog Bohumil Doležal.

Na rozdíl třeba od Maďarska nebo Polska se u nás ještě nestalo, aby se k moci vrátila koalice, která zde už jednou vládla: ODS a lidovci mají tuto zkušenost z let 1992 - 1997. Ani současná vládní koalice nemá šanci si vládnutí zopakovat. Je zde samozřejmě ještě možnost, že po volbách vstoupí do hry nový politický subjekt, strana, které se podaří překonat pětiprocentní hranici nutnou k proniknutí do sněmovny. Bohumil Doležal tomu ale moc nevěří.

"Doposud tu byla vždy koalice tří stran. V Klausových vládách tam byla navíc kromě ODS a lidovců ještě ODA. Nyní tam zase byla navíc Unie svobody. Dvě malé strany, s jejichž pomocí se horko těžko podařilo dosáhnout většiny v parlamentu. Po letošních volbách tu ale ta třetí strana bude chybět, protože Unie svobody se nepochybně dostane do mimoparlamentní části politického spektra. A ty strany, které jsou v mimoparlamentní části politického spektra, nemají nejmenší naději se prodrat nad pět procent hlasů."

Výsledek letošních voleb také významně ovlivní šance prezidenta Václava Klause na znovuzvolení v roce 2008. Někteří pozorovatelé proto soudí, že by mohl před volbami výrazně podporovat ODS a lidovce. Ani tomu Bohumil Doležal nevěří.

"Mám dojem, že jeho možnosti jsou velmi omezené, protože pokud by něco takového udělal, tak sociální demokracie spustí řev. Paroubek je v tomto ohledu daleko energičtější než byli Špidla nebo Gross. To je jedna věc. Za druhé, já mám dojem, že pan prezident je už tak trochu zastrašen tou tvrdou opozicí, s níž se u pana Paroubka setkal. Soudím i z toho jeho novoročního projevu, že si bude dávat pozor."

Při volbě prezidenta ovšem záleží také na složení Senátu. A k jeho třetinové obměně dojde na podzim. K volbám do druhé parlamentní komory ale chodí daleko méně voličů než k volbám do sněmovny. K volebním urnám najdou cestu spíše vzdělanější lidé se zájmem o politické dění. Dnes má v Senátu nejsilnější pozici ODS a jak uvádí Bohumil Doležal, pokud by v Poslanecké sněmovně získala v červnu většinu levice, dojde na podzim při senátních volbách nejspíše k dalšímu posílení pravice, především ODS, protože senátní volby podle Bohumila Doležala fungují jako určité vyvažování. Jelikož ve většině volebních obvodů nebývá kandidát zvolen hned v prvním kole, znamenají vlastně senátní volby nutnost dostavit se k volební urně dvakrát. A ještě k jedněm volbám budou vyzváni na podzim voliči. Budou se vybírat komunální politici. Souběžně s třetinovou obměnou Senátu proběhnou také komunální volby. Označení "supervolební" rok 2006 je tedy na místě.

02-01-2006