Vánoční pochoutky vaří, peče a smaží i Radio Praha!

23-12-2017

Vánoční cukroví, vánočka, kapr a bramborový salát. Bez toho by snad ani nebyly ty pravé Vánoce. Letos vařili i redaktoři Radia Praha, a jejich výtvory můžete vidět na našich stránkách na videu.

Vývěsní štít cukrárny Demel, foto: Ralf Roletschek, CC BY 3.0Vývěsní štít cukrárny Demel, foto: Ralf Roletschek, CC BY 3.0 Hladká mouka, cukr, opravdu hóódně másla, a vaječné žloutky, to jsou základní ingredience vánočního cukroví. Tomu vévodí linecké pečivo a vanilkové rohlíčky. Jejich původ sahá do doby Rakousko - Uherska. Skvělé rohlíčky pekla císařsko-královská cukrárna Demel, jejíž původ sahá do roku 1786, a která ve Vídni působí dodnes. Rohlíčkům dodávají křehkost a typickou chuť mleté oříšky. Ale u kolegyně ze španělské redakce Ivany Vonderkové oříšky nedávají. Kdy upekla svůj první rohlíček?

"To už si ani nepamatuji. Je to recept od mé babičky, který převzala maminka. S maminkou jsem dělala cukroví od dětství. Trvala na tom, že musí být nejméně 18 druhů. Svůj první rohlíček jsem udělala, když mi bylo asi sedm. Pak jsem se musela postupně zdokonalovat."

Klasický rohlíček, to je máslo, hladká mouka, cukr, oříšky. Někdo dává žloutek. Jak je to u vás?

Ivana Vonderková peče rohlíčky při teplotě 180 °C, foto: Ondřej TomšůIvana Vonderková peče rohlíčky při teplotě 180 °C, foto: Ondřej Tomšů "U nás jsme nedávali oříšky, ale mleté mandle. Dáváme jenom máslo, vajíčko ne. Rohlíčky jsou v naší rodině hodně populární. Moje dcera je má nejradši. A také zázvorky, což byl taky tradiční recept mé maminky. Je to staročeské cukroví ze zázvoru."

U vánočky musíte skákat!

Dalším typickým pečivem o vánočních svátcích, a nejen o nich, je vánočka. Původně se vánočkám říkalo húsky. Dnes ji známe taky jako štědrovici, žemli, či pletanku. Vánočka se totiž splétá. A splétala ji před kamerou i Eva Turečková z ruské redakce. Ani jsem nepostřehla, jestli z osmi či devíti pruhů.

Eva Turečková se kdysi učila plést vánočku od své babičky, foto: Ondřej TomšůEva Turečková se kdysi učila plést vánočku od své babičky, foto: Ondřej Tomšů "Byla z devíti. Metodu pletení mi kdysi ukázala babička, ale od té doby už jsem to zapomněla, tak jsem si to musela oživit. Častěji než vánočku totiž pečeme velikonoční mazance."

Kolik padne mouky do tak velké vánočky, kterou jsi dělala?

"Vánočky byly dvě. Bylo tam skoro kilo mouky. Já vždycky jednu daruji někomu jinému. To se tak o Vánocích dělá."

Znáš nějaké pověry o vánočce?

"Vím, že symbolizuje Ježíška, ale pověry neznám."

Pověr se k vánočce vztahuje hned několik. Například hospodyně měla mít bílou zástěru a bílý šátek. A při kynutí vánočky měla skákat do výšky, aby se jí těsto nezdrclo. Našli jste někdy ve vánočce minci? I to je jedna z pověr. Do vánočky se zapekla mince, a kdo ji ve svém kousku našel, tak pokud si neulomil zub, měl být bohatý a zdravý. Vánočka se však nepletla vždy, ve 14. století měla podobu nepleteného bochníku. Pak byla výsadou pekařů. Lidé si ji začali plést doma až od 18. století. Kdy se vánočka jedla, na to odpověděl etnograf Vítězslav Štajnochr.

Vítězslav Štajnochr, foto: Eva TurečkováVítězslav Štajnochr, foto: Eva Turečková "Jedla se na Boží hod ráno k snídani, a provázela pak hody toho dne. Někdy se jedla s medem nebo s bílou kávou. Podstatné bylo, že vánočka připomínala zavinuté dítě v povijanu. Dřív byla vánočka hlavním darem. Sedlák dával vánočku každému čeledínovi a děvečce. Zámecký pán obdaroval celý personál, i když v něm bylo 50 nebo 100 lidí. Každý dostal po jedné vánočce, a to ve velikosti dítěte. Pamatuji si, že můj dědeček pekař pekl vánočky více jak metrové."

Někdy se dělaly vánočky přímo s vyobrazeným obličejem.

"Do pletence se dala taková bulka, opatřila se očima z koření, ústa z mandlí, aby tam byl obličejíček, a tělíčko s povijanem."

Bramborový salát, foto: Ondřej TomšůBramborový salát, foto: Ondřej Tomšů Další vánoční pochutinou je bramborový salát a kapr. A jak to už u klasického vánočního pokrmu bývá, co rodina, to jiný recept. Největší spor se vede o to, zda dávat do bramborového salátu salám, jakou dávat zeleninu, nebo zda majonézu či jogurt. Jak bramborový salát vznikl, se přesně neví. Údajně za ním stojí francouzský kuchař, který ho proslavil v Rusku. A jak je to s kaprem? V Domácí kuchařce od Magdalény Dobromily Rettigové je už v roce 1895. Recept na smaženého kapra s bramborovým salátem se do českých kuchařek zřejmě dostal v roce 1924. V salátu sice ještě nebyla kořenová zelenina, ale už tu byla majonéza. Kromě kapra smaženého připravují někteří kapra na černo. Nejstarší dochovaný recept je z roku 1810. Kapr se údajně připravoval tři dny a pekl se v omáčce z mandlí, rozinek, perníku, povidel, ořechů a sladkého piva.

23-12-2017