Vědci vyšlechtili geneticky upravenou slepici Zoru. Cimrman by se radoval

12-02-2020

Čeští věci upravili genetickou informaci slepic. Ty se díky tomu staly odolné vůči viru nevyléčitelné aviární leukózy, což je nádorové virové onemocnění, které postihuje slepice a krůty.

Slepici Zoru vyšlechtili vědci z Akademie věd a společnosti Biopharm, vpravo Jiří Hejnar. Foto: Martina Rasch, archiv ČRoSlepici Zoru vyšlechtili vědci z Akademie věd a společnosti Biopharm, vpravo Jiří Hejnar. Foto: Martina Rasch, archiv ČRo

Slepice Zora, foto: Archiv Ústavu molekulární genetiky AV ČRSlepice Zora, foto: Archiv Ústavu molekulární genetiky AV ČR Vědci prokázali smysl pro humor, když tuto linii slepic pojmenovali Zora po pokusné slepici českého fiktivního génia Járy Cimrmana. Ten se snažil přeměnit svoji slepici Zoru v pomocníka člověka:

"Ke tkanicím svých šněrovacích bot přišil zrnka pšenice. Cílem bylo, jak asi tušíte, aby se Zora pokusila tato zrna sezobnout a přitom svému pánu uvolnila tkanice, aniž on sám se musel při zouvání shýbat. Nápad jistě dobrý, výsledky nebyly dobré."

Zatímco ve vyprávění Zdeňka Svěráka skončil pokus neúspěšně, čeští vědci z Akademie věd a společnosti Biopharm slaví úspěch.

Linie Zora čítá desítky kusů zvířat

Ústav molekulární genetiky Akademie věd, foto: Petr Králík, archiv Ústavu molekulární genetiky AV ČR, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0 CZÚstav molekulární genetiky Akademie věd, foto: Petr Králík, archiv Ústavu molekulární genetiky AV ČR, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0 CZ Při studiu příčin nemoci se zaměřili na bílkovinové molekuly, přes které virus vstupuje do buněk, popisuje Jiří Hejnar z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd:

"Zasáhli jsme do receptoru, přes který ten virus vstupuje do hostitelské buňky. Čili jsme udělali genetickou modifikaci. Vysadili jsme jedinou aminokyselinu v receptorové bílkovině a to se projeví rezistencí vůči viru."

Proces, který je rutinní například u laboratorních myší či hospodářských zvířat, však v případě ptáků komplikuje odlišné rozmnožování.

Vědci tak z kuřecích embryí vypěstovali pohlavní buňky, geneticky je upravili a vrátili do embrya. Později přišla na svět kuřata odolná vůči viru. Linie Zora čítá desítky kusů zvířat, včetně několika produkčních párů.

Vědci tak vyšlechtili první geneticky upravenou domácí slepici. Ptačí leukóza se vyskytuje v drůbežích chovech po celém světě, spolehlivá léčba proti ní neexistuje a nemocná drůbež se musí likvidovat. Vědci zatím neví, jestli se vývoj rozšíří do praxe.

12-02-2020