Výdaje domácností na zdravotní péči stouply v letech 2000-2008 trojnásobně

Výdaje českých domácností na zdravotní péči stouply v letech 2000 až 2008 téměř trojnásobně. Uvádí to Český statistický úřad. Ministryně zdravotnictví také představila návrh, jak chce zvýšit bezpečnost pacientů při léčbě v nemocnicích.

Domácnosti vydávaly na zdravotnictví v roce 2000 necelých 14 miliard korun. V roce 2008 to už bylo více než 41 miliard, což je trojnásobný nárůst. Podle Vladimíry Kalnické z Českého statistického úřadu k tomu přispělo jak zvyšování doplatků za léky a větší nákup volně prodejných léčiv, tak regulační poplatky. Na těch Češi zaplatili v roce 2008 pět a půl miliardy korun.

"Nejvíce to bylo za recepty, zhruba 2,4 miliardy, pak to bylo 1,8 miliardy za poplatky, za návštěvy lékaře a zhruba 1,2 miliardy za nemocniční pobyty, za pobyty v lázních."

Výrazně vzrostly i celkové náklady na zdravotní péči - v roce 2008 to bylo skoro 265 miliard. Největší podíl přitom hradily zdravotní pojišťovny - téměř 75 procent. Právě ty upozorňují, že dosavadní systém financování českého zdravotnictví je neúnosný. Navíc výdaje na péči stále rostou, uvádí prezident Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Fridrich.

"Bohužel výdaje na zdravotní péči v loňském roce opět pokračovaly svým neobvyklým tempem, zatímco příjmy zůstaly stát a ten rozdíl financovaly zdravotní pojišťovny ze svých rezerv. Tendence roku 2010 je výdajově opět špatná."

Vladimíra Kalnická doplnila, které nemoci stojí zdravotnický systém nejvíc peněz.

"Nejdražší péče od roku 2001 je léčení nemocí oběhové soustavy, které jsou jednou z nejčastějších příčin úmrtnosti v ČR. V roce 2001 toto neblahé prvenství měly nemoci trávicí soustavy. Nádorová onemocnění zaujímají druhé místo."

Ministryně zdravotnictví také představila návrh, jak zvýšit bezpečnost pacientů při léčbě v nemocnicích. Podle ní se tak sníží počet lidí, kteří se v nemocnici zraní, nakazí infekcí, je jim podán nevhodný lék nebo se podrobí chybnému zákroku. U nás má stejně jako v celé Evropské unii podobně negativní zkušenost kolem 10-ti procent pacientů. Podle Juráskové je proto třeba zlepšit identifikaci pacientů, zvýšit hygienu a zpřísnit pravidla při manipulaci s rizikovými léky:

"To jsou zejména vysoce koncentrovaná léčiva, ale jsou to například i inzulíny a hepariny, kde takovýto omyl může mít až smrtelné následky pro pacienta. Dalším opatřením jsou kroky k zabránění tzv. stranové záměny. Jsou to opatření, která v rámci chirurgické péče brání tomu, aby při operaci párových orgánů či končetin došlo k záměně strany, které má být ten orgán, případně končetina operována."

Řada nemocnic již zavedla bezpečnou identifikaci pacientů. Je jednou z podmínek akreditace, která dokládá kvalitu zařízení. Nemocnice například dávají pacientům po celou dobu hospitalizace identifikační náramek.