Výdaje na léky stále porostou

04-10-2006

Výdaje za léky se v Česku každoročně zvyšují. To není objevování Ameriky. Podle nejnovějších údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky ovšem není Česko v tomto ohledu výjimkou. A odborníci upozorňují, že tento trend se nedá zastavit. Pokračuje Zdeněk Vališ.

V roce 2002 utratili Češi za léky 45 miliard korun. Loni už to bylo skoro 58 miliard. Ten nárůst vypadá hrozivě. Jenže zatímco v uplynulých letech rostly výdaje za léky zhruba o deset procent ročně, loni se výdaje zvýšily jen asi o pět procent. To je dokonce méně, než v zemích západní Evropy. Prezident České lékárnické komory Lubomír Chudoba ale z tohoto údaje nevyvozuje změnu trendu. Jednak se na loňském výsledku trochu podílely limity stanovené lékařům pro předepisování léků. Jednak se na růstu výdajů podílejí zejména moderní, tzv. nenahraditelné léky.

"Záleží na tom, jak rychle se dostávají do použití, kdy je například stanovena úhrada pro tyto léky, to znamená, kdy je mohou lékaři - zejména v nemocnicích - používat. Pokud tedy došlo v jednom roce, konkrétně v tom loňském roce, k poklesu oproti ostatním zemím Evropské unie zhruba o pět procent, myslím si, že to může být jen přechodný stav."

Odborníci uvádějí, že výdaje na zdravotnictví všude ve vyspělých zemích rostou rychleji než hrubý domácí produkt a tento trend samozřejmě platí i pro léky. Také Lubomír Chudoba upozorňuje, že Česko nemůže být výjimkou, i když u nás bychom pár miliard mohli lehce ušetřit.

Lubomír Chudoba, foto: AutorLubomír Chudoba, foto: Autor "Pokud například odhadujeme, že v České republice se každoročně vyhodí zbytečně léky v ceně tří až pěti miliard korun, měli bychom se soustředit na to, aby k tomu nedocházelo."

Jedno z možných opatření by mohlo spočívat ve zvýšení spoluúčasti pacientů na platbách za léky, což ostatně v uplynulých dnech navrhla i expertní komise ministra financí.

"Určitě budeme muset přistoupit k některým nepopulárním opatřením, jako v ostatních zemích, to znamená, že se bude muset zvýšit spoluúčast pacientů. Mělo by to ale být směrováno k nejlevnějším lékům nebo k lékům, které člověk užívá přechodně jen několik dní, kdy si léčí například onemocnění typu chřipky. To je prostě trend, který musí být nastoupen i u nás. Pokud chceme zachovat ve zdravotnictví solidární systém, nevyhneme se spoluúčasti. Mělo by to být ale směrováno k těm, kteří normálně pracují a jednou dvakrát za rok onemocní nějakým lehčím, přechodným onemocněním."

Náklady na léky nejvíce rostou v nemocnicích. V ambulantní sféře jsou nárůsty mnohem nižší. Letos se v první polovině roku podařilo zdravotním pojišťovnám ušetřit na lécích okolo dvou miliard korun, a to zásluhou úsporných opatření exministra Davida Ratha. Podle Lubomíra Chudoby ale tuto úsporu zaplatili vlastně pacienti, protože o to více narostla jejich spoluúčast. Exministr Rath na druhou stranu tvrdí, že ceny léků rostou příliš rychle. Oprávněný je prý nárůst okolo dvou tří procent ročně. Jen asi 20 procent léků totiž podle Ratha přináší něco opravdu nového. Prezident České lékařské komory oponuje.

"Kdyby to byla pravda, tak by možná pana Ratha zvali na nějaká světová turné. Když se podíváte na Evropskou unii, kde v řadě zemí velmi pečlivě sledují nárůsty výdajů za léky a snaží se přijímat velmi úsporná opatření, navíc je spoluúčast pacientů v těchto zemích dvakrát až třikrát vyšší než u nás, tak v evropských zemích je dlouhodobě roční nárůst cen mezi šesti až osmi procenty. Ve Spojených státech zásluhou agresivnějšího přístupu reklamy je nárůst ještě daleko vyšší. Neznám zemi, která by měla dlouhodobě nárůst cen léků kolem dvou procent. Je to možná přání všech vlád, ale bohužel to nejde."

04-10-2006