Výstava v pražském Musaionu představuje slavné zbojníky

03-08-2011

V Musaionu, který spravuje Etnografické oddělení Národního muzea, probíhá už od jara výstava Zbojníci – hrdinové, nebo zločinci. Můžete se na ní setkat s Jánošíkem, Ondrášem a dalšími slavnými zbojníky. A to někdy opravdu nečekaně osobně a zblízka, jak se dozvíte z rozhovoru autora výstavy Adama Votruby.

Michal VdovecMichal Vdovec My teď stojíme u vitríny, ve které je lehce morbidní exponát, mohl byste ho popsat?

„Je tady lebka zbojníka Michala Vdovce, což byl zbojník na jihovýchodním Slovensku, byl popraven v roce 1832 a tato lebka je skutečně jeho. Když se podíváte na ty čáry, co jsou na ní, tak to je důsledek toho, že na té lebce byl prováděn tzv. frenologický výzkum. Frenologie byla obor, podle kterého je údajně možné z tvaru lebky zjistit povahové vlastnosti a jeho charakter, takže tu lebku zbojníka Michala Vdovce poslali tehdy známému italskému frenologovi, aby ji vyšetřil.“

Víte, k čemu došel?

„Došel k tomu, že šlo o velmi inteligentního muže, tichého, skromného…, takže z toho jeho posudku se zdá, že frenologie opravdu není vědeckým oborem.“

Jaké další exponáty tady mohou návštěvníci vidět?

„Když už jsme u těch exponátů, které se vztahují ke slavným zbojníkům, tak my tady máme něco, co bych mohl označit jako zbojnické relikvie. Jsou to předměty, o nichž se traduje, že tomu kterému zbojníkovi patřily, většinou to tedy není pravda, ale někdy se to nedá úplně vyloučit. Asi nejcennějším takovým exponátem bude Jánošíkova valaška a máme tady také Ondrášovu šavli, to jsou předměty, které připomínají ty nejslavnější zbojníky karpatského regionu.“

My jsme začali od jednotlivých exponátů, ale mohl byste prosím představit celou výstavu?

„My jsme se tady snažili představit karpatské zbojnictví, zbojnictví v oblasti moravských, slovenských, polských i ukrajinských Karpat. V místnosti, kde teď stojíme, se nacházejí takřka výhradně předměty z doby, kdy zbojnictví bylo skutečně živé, takže zde máme zbraně, které se ve venkovském prostředí v té době používaly, máme tady rekonstrukce krojů většinou z devatenáctého století a jsou poskládány tak, jak podle písemných pramenů chodili údajně zbojníci odívaní. Uvádí se např., že typickým znakem zbojníka bylo nošení dvou pistolí zároveň, že zbojníci nosili dvoje krpce přes sebe, krpce, to je taková kožená obuv, kožený střevíc atd. Kromě toho jsou tady výtvory z oblasti lidového umění, které zobrazují zbojníky. Jsou to např. podmalby na skle s Jánošíkovou družinou nebo figurky z betlému, kde jsou vyřezaní zbojníci i se šibenicí.“

Zbojníci byli spíše vyzdvihováni za minulého režimu. Jak je tomu dnes?

„Máte pravdu, za minulého režimu byli zbojníci vyzdvihováni, vzniklo to záhy po II. světové válce, kdy zbojnictví začalo být v marxistickém duchu interpretováno jako projev třídního boje. My pak můžeme zaznamenat, že po roce 1989 ten zájem o zbojníky poklesl, nevycházejí žádné nové odborné ani populární publikace, teprve v posledních letech se to trošku začíná měnit. Řekl bych, že je to opravdu důsledkem té politické změny, toho, že v jednom čase bylo to zbojnictví příliš frekventované, tak pak toto téma zaznamenalo přirozený odliv. Na Západě je to trochu jiné, tam naopak ta vlna zájmu o loupežnictví a kriminalitu tohoto druhu od 80.let stoupá.“

Za zbojníky se můžete do Musaionu vypravit až do 20. listopadu, ve vysílání Radia Praha se pak budeme zbojnictví věnovat v sobotních Historických obzorech.

03-08-2011