Vzpomínky pamětníků: paradoxy doby i práce v rozhlase před listopadem 1989

24-08-2006

Dnes se podíváme do minulosti naší stanice společně s kolegyní Janou Peterkovou, která v zahraničním vysílání pracuje od roku 1967. Přes tři desetiletí byla hlavní náplní její práce programová výměna se zahraničím. V další části jejích vzpomínek se dozvíme, jaké paradoxy s sebou doba a práce v předlistopadovém rozhlase přinášely.

"Já si v souvislosti se 70. výročím Radia Praha chtě nechtě uvědomuji paradoxy času. Velmi mě samotnou překvapilo, že z té doby, co jsem tady pracovně prožila, a jsem ráda, že celý svůj pracovní život jsem prožila v Radiu Praha, tak jsem sama překvapena, že většina toho času byla v oblasti programové výměny. To byla redakce, která nikdy nebyla příliš v popředí zájmu, hlavně za minulého režimu, ale myslím, že konala velmi zajímavou rozhlasovou práci. Ja paradoxem, že my jsme sice věděli v tom REPZu, v té Redakci pořadů pro zahraničí, že nás je tam většina nestraníků, než straníků, ale v atmosféře té doby jsme měli pocit, že je to obráceně. Když jsme si to spočetli, tak jsme viděli, že u nás bylo pět straníků, sedm nestraníků. Paradoxem za minulého režimu bylo i to, že my jako nestraníci jsme nemohli dostávat bezprostřední informace, to dostávali pouze členové strany. Když bylo zasedání ÚV, tak to dostalo stranické vedení, pak to předalo redaktorům, kteří byli ve straně a pak vedoucí redakce svolal ty ostatní a ti dostali nějakým způsobem ředěné informace. Takže my de facto tím, že jsme nebyli ve straně, tak jsme nemohli některé tzv. angažované pořady dělat, protože jsme vlastně neměli informace, což nám mohlo vyhovovat v té době. Ale není to typická situace pro rozhlas, protože jiné to bylo v tzv. ústředních redakcích, kde samozřejmě redaktor dostal úkol a musel ho splnit nebo musel odejít a jiné to bylo v redakci, která vysílala cestování po Československu, kulturní zajímavosti, turistické zajímavosti, čili trošku okrajovější témata, kde to bylo možné."

Na paradoxy doby i práce v rozhlase před listopadem 1989 vzpomínala naše kolegyně Jana Peterková.

24-08-2006