Z problémových ghett by jednou měly být běžné čtvrti

V Česku existují více než tři stovky chudinských romských lokalit, kde podle odhadů žije na okraji společnosti až 80.000 lidí. Počet těchto oblastí se zvyšuje a lidí v nich přibývá. Bez práce je tam mnohdy 90 až 100 procent dospělých obyvatel. Přesně tyto údaje z analýzy situace v romských lokalitách jsme na vlnách Radia Praha poprvé odvysílali před 16 měsíci - a platí dodnes. Změnu slibuje agentura, jejíž vznik tento týden schválila vláda.

Druhá vláda Mirka Topolánka, která získala důvěru sněmovny právě loni v lednu, se ve svém programovém prohlášení zavázala k boji proti sociálnímu vyloučení. Slib by měla uvést do života agentura, jejíž vznik kabinet schválil tuto středu. Nepůjde o velký nový úřad, agenturou má být vlastně jen odbor úřadu vlády s asi 15 zaměstnanci. V tomto počtu samozřejmě nelze naplňovat tzv. sociální začleňování ve více než třech stovkách romských lokalit najednou. Agentura se zatím zaměří pouze na 12 vybraných míst například v Brně, Břeclavi, Chebu, Mostě, Ostravě, Přerově, Ústí nad Labem a v několika obcích Moravy a severních Čech. Zájemci odjinud pak mohou agenturu požádat o konzultaci.

Činnost začne u klíčové otázky peněz. Agentura mimo jiné spoléhá na strukturální fondy Evropské unie. Samosprávám pomůže získávat prostředky z tohoto, ale také z jiných zdrojů. "Bude připravovat prostředí a podmínky k tomu, aby obce mohly dosáhnout na finanční prostředky. Bude koordinovat to, aby jednotlivé resorty pracovaly součinně,"říká ministryně Džamila Stehlíková a k obsahu činnosti dodává: "Je důležité pracovat jak v oblastí vzdělání, tak zaměstnanosti a pochopitelně i bydlení."

Tato spolupráce se má týkat samospráv, škol, policie, úřadů práce, ale také neziskových organizací, firem i jednotlivých obyvatel. To vše s cílem změnit problémové lokality v běžné čtvrti nebo dosáhnout jejich zániku. Co se děje uvnitř ghett, totiž zdaleka není pouze záležitostí jejich obyvatel, ale dříve nebo později dopadne – nebo již dopadá - i na jejich okolí, upozornil už před časem sociolog Ivan Gabal, který problém předloni podrobně analyzoval. "Některé ty enklávy sociálního vyloučení už jsou tak velké a generují tolik problémů do svého okolí, že je potřeba tu situaci začít měnit."