Začíná Festival Bohuslava Martinů

02-12-2003

Koncertem laureátů soutěže Nadace Bohuslava Martinů v oborech housle a violoncello bude 5. prosince odstartován v pořadí už 9. ročník tradičního Festivalu Bohuslava Martinů. O programu pravidelné a očekávané součásti českého kulturního života informuje Evelina Himalová.

Festival pořádá každoročně Nadace Bohuslava Martinů ve spolupráci s Institutem Bohuslava Martinů pod záštitou primátora hlavního města Prahy. Letošní programovou lahůdkou bude mimo jiné pohostinské představení Jihočeského divadla České Budějovice, jehož soubor uvede na scéně Stavovského divadla v Praze první světové nastudování operního fragmentu Bohuslava Martinů "Den dobročinnosti"..

"Je to opera, kterou Martinů nedokončil, ale dokončil takřka dvě celá jednání. A jedná se o vůbec první v dějinách inscenací Bohuslava Martinů, takže si myslím, že je to taková rarita, kterou asi by si zájemce o operního Martinů neměl nechat ujít,"

řekl Radiu Praha ředitel Institutu Bohuslava Martinů Mgr. Aleš Březina. Upozornil dále i na koncert vítěze loňského ročníku soutěže Nadace Bohuslava Martinů - klavíristy Mirona Šmidáka, který vystoupí pod taktovkou Douglase Boctocka spolu s Komorní filharmonií Pardubice...

"My tento koncert věnujeme památce paní Charlotte Martinů, která založila Nadaci, a která vždy kladla důraz na podporování mladých umělců."

Mimochodem, u příležitosti 25. výročí úmrtí vdovy po geniálním českém skladateli, který zemřel v emigraci, vychází v těchto dnech vůbec poprvé v úplném a necenzurovaném znění kniha jejích pamětí nazvaná "Můj život s Bohuslavem Martinů". Na počest paní Charlotte, která je dle svého přání pochována v Martinů rodné Poličce, kam byly převezeny v roce 1979 i ostatky jejího manžela, na zmíněném koncertu dirigent Douglas Boctock přidá prý suitu z "Veselohry na mostě"...

"Je to jedna z mála suit, které ze svých oper udělal sám Martinů, rozkošné, krátké, několikaminutové dílko,"

dodává Aleš Březina.

Kromě závěrečného koncertu, v němž v podání České filharmonie za řízení jejího nového šéfdirigenta Zdeňka Mácala zazní "Invence pro velký orchestr" Bohuslava Martinů, dílo, které se zřídkakdy slýchává - velmi oblíbené bylo v době svého vzniku v roce 1934, premiérováno bylo v Itálii - a v koncertantním duu pro dvoje housle a orchestr vystoupí známý interpret Martinů skladeb Bohuslav Matoušek, nositel Ceny "Cannes Classical Award MIDEM 2001", s americkou houslistkou korejského původu Jennifer Koh, za zmínku stojí koncert dvou původně ostravských umělců, působících nyní v zahraničí - houslistky Hany Kotkové, reprezentantky mladé koncertní generace ve Švýcarsku, a pianisty Pavla Kašpara, který žije a pracuje v Německu...

"Zajímavostí tohoto dvojrecitálu bude mimo jiné, že na něm zazní v pražské premiéře skladba 'Čtyři kusy bez názvu', kterou jsme po dohodě s Harry Halbreichem, autorem standardního katalogu Bohuslava Martinů, nazvali 1. řadou 'Her pro klavír' Bohuslava Martinů."

Největším očekáváním letošního ročníku Festivalu Bohuslava Martinů je ale bezesporu "Filmové a baletní představení" v Laterně magice...

"V první polovině bude promítnut film 'Marijka nevěrnice', který režíroval Vladislav Vančura podle scénáře Ivana Olbrachta a Martinů k tomu byl přizván jako autor hudební stopy. Je to velmi unikátní umělecký film, v němž hrají samí neherci - autentičtí obyvatelé Podkarpatské Rusi, a řečmi tohoto vpodstatě nelehkého filmu je koločavský dialekt, němčina, a zřídkakdy čeština. Čili je spíše pro specialisty. Nicméně je to film, který zaujme jak kvalitou, tak i z etnografického a folklóristického hlediska, neboť je v něm zachycen kolorit té oblasti. A v neposlední řadě je zajímavý i hudbou Bohuslava Martinů. Je to jeho jediný dochovaný celovečerní soundtrack. Po tomto promítnutí 'Marijky nevěrnice' se objeví velmi raritní záležitost, a sice rekonstrukce legendární inscenace Alfréda Radoka z let šedesátých - 'Otvírání studánek'. Coby filmař, natočil filmový pás a spolu s choreografkou Zorou Šemberovou, pianistou Ivanem Moravcem a zpěvákem Ladislavem Mrázem udělali v Laterně magice představení, které natolik vadilo tehdejší nomenklatuře ukazováním cepů a starých obličejů na rozdíl od kombajnů, že ho zakázali, a podařilo se ho v době řekněme jakési oblevy, v roce 1966, obnovit, a opět nějakou dobu běželo, než ho zakázali definitivně. My jsme teď po více než třiceti letech toto představení za vydatné pomoci pana Oldřicha Františka Korte, který byl iniciátorem i té první, i té druhé inscenace, ho zrekonstruovali, dokonce se na této rekonstrukci podílela i původní choreografka, dnes už devadesátiletá paní Šemberová, která extra přiletěla z Austrálie. Takže bude to velký, myslím si, vyjímečný zážitek; věc, která se asi těžko bude mnohokrát opakovat."

02-12-2003