Zatímco ostatní vytahují spacáky do - 30, já mám kilovku do - 9, říká horolezec Radek Jaroš

Radek Jaroš, foto: Zdeňka Kuchyňová

Horolezec Radek Jaroš přidal další vrchol do Koruny světa. Na přelomu roku zdolal vrchol hory Aconcagua v Jižní Americe. Úspěšně už získal tzv. Korunu Himálaje. Stal se prvním Čechem a teprve patnáctým člověkem světa, který stanul na všech čtrnácti osmitisícových vrcholech planety bez pomoci výškových nosičů a použití umělého kyslíku. Poté se rozhodl zdolat Korunu světa, tedy nejvyšší vrcholy všech kontinentů planety.

Radek Jaroš,  foto: Zdeňka Kuchyňová

Mount Everest,  foto: Pavel Novák,  Creative Commons 2.5
"V rámci Koruny světa jsem vylezl na sedm vrcholů. Zbývají mi dva, což je Kilimandžáro, nejvyšší vrchol Afriky a Carstensz Pyramid, nejvyšší vrchol Oceánie."

Jak jste se rozhodoval o pořadí, na kterou horu jít nejdřív?

"Z vysokých hor, a vlastně i z osmitisícovek jsem jako první vylezl na Mount Everest. To byl základ pro Korunu Himálaje, kterou jsem dokončil v roce 2014 výstupem na K2, a počítá se i do Koruny světa. Díky tomu, že jsem měl vylezený Everest, tak jsem potom v roce 2016 zahájil další výstupy na Korunu světa, kdy jsem vystoupal na Denali, nejvyšší vrchol Severní Ameriky."

Jak dlouho taková expedice trvá?

Aconcagua,  foto: ANDY ABIR ALAN,  CC BY-SA 3.0
"Himálajské osmitisícovky byly dvouměsíční expedice. Cesty za Korunou světa jsou většinou kolem měsíce, nebo měsíce a půl. Jde to udělat mnohem rychleji, ale já to spojuji s nějakými extra cestami, nebo k tomu přidám jako v případě Aconcaguy Velikonoční ostrov. Když už je člověk na druhé straně světa, tak aby si toho užil, a poznal trošku víc, protože jak se říká, i cesta je cíl."

Jak vypadá vybavení do těchto oblastí. Do kolika mínusových stupňů máte třeba spacáky?

"Já jsem známý tím, že mám spacáky poměrně slabé. Tam, kde lidé tahají spacáky do minus třiceti, tak já mám kilový spacák, který je do minus devíti stupňů. Ale úplně to stačí. Stejně se člověk ještě přikryje péřovkou, nebo si navléknu mikinu. Aconcagua je hodně větrná hora. Pocitová teplota na vrcholu je až minus 35 stupňů Celsia, takže to člověk nesmí podceňovat."

Radek Jaroš navštívil v rámci Koruny světa i Elbrus,  foto: archiv Radka Jaroše
Viděla jsem na fotografii, že jste vystoupal na vrchol za pět minut dvanáct. Bylo to schválně, nebo se to tak povedlo?

"Povedlo se to náhodou. Já mám hodinky s výškoměrem. A když jsem se nahoře podíval, jakou to ukazuje výšku, a kolik je hodin, tak mě samotného zaujalo, že je za pět minut dvanáct, tak jsem si to nafotil do přednášky."

Spolupracujete s nějakým meteorologem z Česka nebo se spoléháte na meteorologické weby?

"Hodně mi pomáhala meteoroložka Alena Zárybnická, která mi dělala předpovědi počasí pro himálajské osmitisícovky. Letos jsem se obrátil na kamarádku Moniku Pacltovou, která není meteoroložka, nicméně mi poradila několik webů. Na základě porovnání zhruba tří předpovědí jsem se potom rozhodoval, kdy vyrazit k vrcholu."

Denali,  foto: archiv Denali National Park and Preserve,  Flickr,  CC BY 2.0
Co bylo na výstupu nejsložitější?

"Čekání. Člověk se musí kvůli výšce náležitě aklimatizovat, nesmí to podcenit. Já bych šel na vrchol mnohem dřív, ale měl jsem tam parťáka, který byl v takové výšce poprvé, tak jsem na něj musel brát ohled. Ale jinak byl skvělý a disciplinovaný."

Jak si vybíráte partnery na výstupy?

"Na všechny hory, které jsem lezl, jsem měl partnery, které jsem znal. Tohle byla úplná výjimka. Původně jsem měl jet se svým synem, ale ten dal nakonec přednost jiné cestě, a řekl mi to na poslední chvíli. Tak jsem sebou vzal borce, který mě oslovil na přednášce, že by se mnou jel."

Vy jste tam zmínil i zajímavost, že horolezci používají při výstupu i viagru.

"My jsme to použili na Denali, když jsme za jeden den v té vrcholové fázi šli z výšky 4300 metrů až na skoro 6200 metrů vysoký vrchol. To je obrovské převýšení, které dokáže člověka i zabít, protože jsou to dva kilometry. Viagra se opravdu používá na potlačení příznaků výškové nemoci. Můj parťák, který to před tím otočil ve výšce 8400 metrů na K2, tak měl sebou tenhle prášek kvůli příznakům horské nemoci, tak jsme ho tehdy otestovali."

Radek Jaroš,  foto: archiv Radka Jaroše
Jaké má horolezec obutí do hor. Na fotkách máte stejné boty, jako teď. Není to málo?

"Ano, tohle jsou tenisky, ve kterých jsem vylezl až do výšky 6200 metrů, když jsme se aklimatizovali, protože na Aconcagui téměř není sníh. Proto jsem tam v přípravných fázích běhal v teniskách, ale na vlastní vrchol jsem měl boty, které používám i do Himálají, model určený do výšek šest tisíc. Je to teplá obuv, protože na vrcholu bylo až minus 35."

Jak je řešeno zásobování třeba těch základních táborů? Nosíte všechno sebou?

Kilimandžáro,  foto: Amoghavarsha JS,  Wikimedia Commons,  CC BY-SA 3.0
"Do základního tábora nám naše náklady vynesly muly. Měli jsme každý 25 kilogramů. My jsme si nesli jen spacáky, karimatky, oblečení, co jsme potřebovali a foťáky samozřejmě. Od základního tábora to nosíme všechno na zádech. Já jsem nepoužíval výškové nosiče ani v Himálajích."

A co vás čeká teď? Co ještě zbývá?

"Z Koruny světa zbývá 20. prosince letošního roku africké Kilimandžáro. Bude to měsíční cesta, kterou se mnou mohou také absolvovat nějací lidé. Jedu tam s kámošem z cestovky Livingstone. A ještě před tím bude na podzim na pořadu nejvyšší vrchol Oceánie, což je Carstensz Pyramid."

Budete mít Korunu Himálají, Korunu světa. Co dál?

"Já nevím, ale něco si vymyslím určitě," uvedl Radek Jaroš pro Radio Praha, který za opakovanou záchranu života několika horolezců během expedice Dhaulagiri 2008 obdržel hlavní cenu Fair Play od Českého olympijského výboru a v následujícím roce i od Evropského hnutí fair play.