Zločin se nesmí vyplácet - to je cíl české policie, která chce ekonomicky destabilizovat zločinecké struktury

Policejní prezident Jiří Kolář

Strach z kriminality uvádějí lidé v průzkumech veřejného mínění na jednom z prvních míst žebříčku svých obav. Jak to s kriminalitou vypadá, na to odpověděla výroční zpráva policejního prezidia, která se snažila zmapovat vývoj trestné činnosti za posledních deset let. Máme důvod se bát o vlastní bezpečnost?

Kriminalita kulminovala v letech 1998 a 1999. Od té doby má sestupný charakter. Loni však opět mírně vzrostla. Bylo spácháno více než 370 tisíc trestných činů. Policejní prezident Jiří Kolář však tvrdí, že čísla jsou ovlivněna změnou vykazování v souvislosti s novelou trestního řádu. Nezvýšil se počet vražd, kterých bylo spácháno 234. Policii se podařilo objasnit 210 případů, přičemž drtivá většina vražd byla motivována osobními poměry. Jak uvedl Jiří Kolář, snížil se počet cizinců, kteří měli vždy na vraždách vysoký podíl.

"V Praze se pohyboval přes 30 až 40 procent, v republice přes 20. Pokles v roce 2002 je jednoznačný. Jsme na 17,8 procentech podílu cizinců na těchto skutcích."

Mezi trestnými činy bezkonkurenčně vede hospodářská kriminalita. Dlouho se také nedařilo zajistit majetek z trestné činnosti. I když v případech létaly milióny, hlavní podezřelý byl oficiálně nemajetný. Například v roce 2000 se podařilo zajistit asi 249 miliónů, přičemž škoda z hospodářské kriminality přesahovala 50 miliard. Tato situace se začíná měnit a to díky týmu s návzvem Výnosy, který vede Vladimír Zimmel. Jak uvedl, základní filosofií jednotky je, aby se zločin nevyplácel.

"Celkem zajistila majetky ve výši 2 miliardy 678 miliónů korun. A to, jak říkáme, si teprve brousíme drápky."

Jak dodal policejní prezident Jiří Kolář, poprvé v historii tak zahrnula policie jako jednu z priorit práce na rok 2003 ekonomickou destabilizaci zločineckých struktur formou odčerpávání nelegálních zisků. A právě proto vznikl útvar Výnosy.

"Jeho cílem je ne něco rekvírovat, ale dokumentovat majetkové poměry našich pachatelů tak, aby státní zástupci a soudy mohli v tomto smyslu rozhodovat a aby na tom konci nebylo jenom rozhodnutí o vině a trestu, ale aby tam také bylo příslušné rozhodnutí o odčerpání těchto nelegálních prostředků. To je standardní situace ve světě a v našem právním prostředí bohužel k tomu nedochází."

Podle Jiřího Koláře, je mnohdy dokumentace majetkových poměrů náročnější, než samo vyšetřování trestné činnosti.