Zpráva expertů varuje před nebezpečím z radaru

Zástupci České republiky podepsali 8. července společně s americkou ministryní zahraničí Condoleezou Riceovou smlouvu o umístění amerického radaru protiraketové obrany v Brdech v České republice. Smlouvu bude ještě v září schvalovat Parlament České republiky, k čemuž se upínají aktivní odpůrci radaru. S nimi podle průzkumů sympatizuje 70 procent české populace. V neděli se objevila vědecká zpráva týmu tří expertů na radiolokační technologie, která tvrdí, že zpráva vypracovaná dříve na objednávku vlády je zkreslená.

Skupina expertů tvrdí, že paprsek amerického radaru plánovaného v Brdech se může odrazit od letadla nebo od inverzních vrstev a ohrozit lidi. Uváděná bezletová zóna kolem radaru podle nich neposkytne dostatečnou ochranu a měla by být rozšířena až na 80 kilometrů, čímž by ale zasáhla i hlavní město včetně letiště. Zpochybňují i maximální udávané hodnoty záření radaru a smysl umístění radaru v Brdech. Třicetistránkovou zprávu vypracovali specialista na radiové vlny Milan Hlobil, vojenský analytik Stanislav Kaucký a fyzik Petr Pokorný z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. S posledně jmenovaným jsme se sešli ke krátkému rozhovoru. Pokorný připomněl, že radar má pulzní charakter:

"Laicky řečeno tenhle radar funguje tak, že vystřeluje silné signály v krátkých časových intervalech, a jinak je pauza. Pokles výkonu vysílače se řídí čtvrtou mocninou vzdálenosti a kldyž si kdokoli do té rovnice dosadí výkony a vyjde z toho, že v současnosti jsou ve světě nejmenší detekovatelné úrovně jsou asi 10 na mínus čtrnáctou W, tak si dokáže i spočítat, jaké výkony jsou potřeba, aby to doletělo do vzdálenosti 1000 km, 2000km nebo dokonce, jak se někde říká, i 6500 km. Tam jsou ty výkony opravdu velmi vysoké, protože jinak by signály nepřišly zpátky na té úrovni, aby je vůbec anténa byla schopna detekovat."

O jak vysokých výkonech tedy lze spekulovat?

"Všechno závisí na použitých pulzech a také hlavně na typu antény."

O umístění do Česka se uvažuje s konkrétním radarem...

"Ale je to prý tak, že ten radar z atolu Kwajalein by měl být přepracován. Podle údajů z Wikipedie pracuje s výkonem asi 2-12 W středního výkonu na modul. A má tam asi 17.000 modulů, což když spočítám, tak by v horních mezích odpovídalo střednímu výkonu 170 kW. Problém tam je ale v tom, že se už Spojené státy udaly, že ho chtějí zmodernizovat. To znamená jednak zvětšit plochu antény (je to rovinná anténa), jednak zvýšit počet modulů, a co je podstatné, nějak brzy z jara zadali firmě, která ty moduly vyvíjí, zvýšit výkon modulů. Dostala zadání 550 - 1000 W na modul."

Jakým způsobem může to elektromagnetické záření při takto vysokých výkonech ovlivňovat lidské zdraví?

"To záření samotné má na 3 centimetrech energii 100.000krát slabší, než je sluneční světlo. Problém je v něčem jiném. To záření vysílané v úzkém paprsku z radaru bude mít nesmírně vysokou hodnotu, a zvláště v tom pulzu, tam se to projeví jak to všicvhni znají z mikrovlnky, to znamená tepelným jevem. U biologické hmoty je to zvlášť vážný problém, protože může dojít k popáleninám až dokonce ke spálení biologické hmoty. Naše norma říká, že lidský organismus nesmí být zasažen hustotou svazku větší než 1 W na čtverečný metr v libovolně krátkém opkamžiku, včetně mikrosekundových. A tam by právě toto nebezpečí hrozilo."

Ten paprsek ale nebude směřovat na zemský povrch, kde by mohl ohrozit lidi.

"Samozřejmě že ne. Tam je otázka paprsku odraženého od různých vrstev, od různých předmětů, takzvaných falešných cílů. Těmi mohou být i letadla a podobně."