Zvýší porodné porodnost?

16-03-2006

Zatímco témata zdravotnictví nebo registrovaného partnerství vybudovala mezi politickými stranami téměř frontovou linii, heslo podpory rodiny a porodnosti je spíš spojuje. Je to ale opravdu podpora, nebo jen zdání?

Když levicí ovládaná poslanecká sněmovna rozhodla o zvýšení jednorázového porodného a pravidelného rodičovského příspěvku asi na dvojnásobek, jako jeden z mála tento návrh nenarazil na odpor pravicového senátu. Byl zde jenom upřesněn výpočet příslušné sumy a sněmovna tento týden opravený návrh hladce schválila. Volby jsou už opravdu blízko. Ale ekonomové tímto gestem nadšeni nejsou - nehledě na jejich buď spřízněnost s vládou nebo naopak kritický postoj vůči ní. Z chorálu podobně znějících hlasů vybíráme hlavního ekonoma společnosti Patria Finance Davida Marka:

"Tak na první pohled to vypadá samozřejmě jako příjemné opatření. Nicméně - nic není zadarmo. A vzhledem k tomu, že státní rozpočet je nadále deficitní, a to i přes velmi rychlý hospodářský růst a solidní výběr daní, tak zvyšovat mandatorní výdaje je prostě nezodpovědné. To znamená: vláda dává něco, co se tváří hezky, ale v podstatě na to tato vláda nemá. Takže zbytečně bude dále prohlubovat deficit státního rozpočtu. A to, že tak skutečně může tato věc dopadnout, říká i sám ministr financí. Což je alarmující, když správce státní pokladny nedokáže přesvědčit zbytek vlády, aby se choval rozumně."

Ministr Bohuslav Sobotka opravdu veřejně připustil, že se "to nepochybně dramaticky promítne do výdajové stránky státního rozpočtu v roce 2007". Není divu, jen rodičovský příspěvek podle něj přijde stát v příštím roce na 12 miliard korun.

Pracovnice Střediska empirických výzkumů Věra Haberlová krátkodobý efekt nevylučuje, což ale samo o sobě podle ní nemusí být nic pozitivního:

"Samozřejmě určitý vliv to mít bude, protože to už je poměrně zásadní zvýšení dávek finanční pomoci. Pro některé rodiny to skutečně znamená výrazné zlepšení podmínek. Ale to obvykle působí jenom krátkodobě, nějakou vlnu to možná zvedne, ale to jsou přesně takové demografické vlny, které demografové nemají rádi. Protože se náhle v několika letech rychle zvýší porodnost a potom zase klesne a ustálí se na nižší hladině. A to spíš dělá neplechu v plánování a ve všem, než že by to bylo něco pozitivního."

Podle demografky Věry Haberlové pokračující celkový trend poklesu porodnosti v Česku a víceméně v celé Evropě má jiné, než výlučně ekonomické důvody:

"Negativně ji snižuje především způsob života, možnosti, které mladí lidé dnes mají. A založení rodiny jim dneska spíš brání realizovat spoustu věcí, které mají možnost dělat. Takže to není úplná rezignace na mateřství nebo rodičovství, ale zase zkušenosti demografů říkají, že ty odkládané děti se velmi často už nenarodí nebo se jich narodí méně, že původně by si ti rodiče třeba přáli."

Pohledy demografky a ekonoma se tady až překvapivě shodují. Ekonom Patria Finance David Marek neodporuje myšlence, že stát by mohl podporovat porodnost, pokud by se to bralo jako investice do budoucnosti. Jenomže to by to muselo fungovat.

"Já si myslím, že takováto pro-populační opatření nemohou fungovat. Pro většinu české populace na prvním místě jsou úplně jiné faktory, než výše přídavků na děti nebo výše mateřské. Přece jen o tom, jestli si pořídím jedno dítě nebo dvě děti nebo žádné, skutečně rozhodují na prvním místě asi jiné parametry. Takže tomuto opatření bych nepřikládal příliš velkou účinnost."

Měl by se tedy stát vůbec pokoušet o ovlivňování porodnosti? Podle demografky Věry Haberlové určitě, ale řešení nevidí v pouhé nabídce porodného a rodičovských příspěvků:

"Já si myslím, že stát by měl vytvářet ty širší podmínky pro to, aby lidé mohli mít dětí kolik chtějí a v době, kdy je chtějí mít. To znamená třeba podmínky na trhu práce, možnosti skloubit rodinu a zaměstnání v období, kdy jsou děti malé. To jsou věci, které tu porodnost snižují možná podstatně víc než to, že ti lidé musejí být nějakou dobu doma na mateřské s nižšími příjmy. S tím v zásadě velká část z nich počítá, samozřejmě."

16-03-2006