Od dřevěného telefonu po Záplavovou kačenku

15-11-2016

František Ferdinand d'Este při telefonování zřejmě rád chodil, protože jeho telefon měl čtyřmetrovou šňůru. O tom, že by telefon uměl fotit nebo překládat, si mohl nechat zdát. A my všichni před dvaceti lety taky. Dobové přístroje i nejmodernější smartphony nabízí výstava Člověk a telefon v Národním technickém muzeu. Připomíná tím 120. výročí od zapsání patentu Alexandra Grahama Bella, 25 let od doby, kdy do Česka přišel internet, i dvě desítky let od masového rozšíření mobilních telefonů.

Foto: Zdeňka KuchyňováFoto: Zdeňka Kuchyňová Jeden z prvních telefonů v Praze měl zakladatel českého technického muzejnictví Vojta Náprstek. Výstava ukazuje zajímavé kousky, například luxusní přístroj se slonovinovým sluchátkem, který si zahrál v roce 1942 ve filmu Vlasty Buriana Zlaté dno. Co je v muzeu nejstaršího, připomněl René Melkus, kurátor sbírky elektroniky.

"Je to sluchátko z telefonního aparátu z roku 1883. Pochází z telefonní sítě, kterou v Praze zavedl Jan Palacký."

Na výstavě je také panovnický telefon.

Telefon Františka Ferdinanda d'Este, foto: Zdeňka KuchyňováTelefon Františka Ferdinanda d'Este, foto: Zdeňka Kuchyňová "Je to dřevěný telefon vyrobený firmou Dekret Homolka ve Vídni, a vlastnil ho František Ferdinand d'Este na zámku Konopiště."

Jsou tu telefony, ke kterým se váže nějaký příběh?

"Ano, vybírali jsme telefony, které mají příběh. Jsou tu telefony ze dvou pozůstalostí po významných osobách. Sbírka skladatele Petra Hapky a herce Vlastimila Brodského, které se nám tento rok podařilo do muzea získat."

Který telefon je tu poslední své generace?

René Melkus a Martina Kemrová, foto: Zdeňka KuchyňováRené Melkus a Martina Kemrová, foto: Zdeňka Kuchyňová "Poslední je Alcatel, videotelefon. Je to poslední telefon, který používá ještě dráty, ale zároveň už umí přenášet obraz. Boom těchto telefonů skončil v roce 2001, kdy bylo nejvíc telefonních přípojek. V Česku bylo přes 4 milióny přípojek. Pak už to šlo dolů."

Telefony na louskání ořechů vystřídaly mobily, které umí překládat

Snad žádný vynález si nepodmanil lidstvo tak rychle a masově, jako mobilní telefon. Není to tak dlouho, kdy na ulicích budili pozornost lidé, kteří v ruce nesli jako kufřík svůj mobilní telefon. Na začátek 90. let zavzpomínala Martina Kemrová:

Foto: Zdeňka KuchyňováFoto: Zdeňka Kuchyňová "Na začátku, v 90. letech stál telefon 100 tisíc korun. Průměrný plat byl tenkrát 7 tisíc, takže to byla záležitost velmi exkluzivní."

Který byl váš první mobilní telefon?

"Určitě to byla Nokia, myslím, že 5110, ještě s anténkou. Krásně se držela, a myslím, že se s ní daly louskat ořechy. S dnešním telefonem byste to nezkoušela. Ty dnešní telefony jsou křehké, ale o to chytřejší."

Mnohým lidem připadá, že jsou chytré telefony chytřejší, než oni sami. Co už dnes telefon umí?

Foto: Zdeňka KuchyňováFoto: Zdeňka Kuchyňová "Když namíříte kameru na cizojazyčný text, tak vám aplikace jakýkoliv jazyk přeloží do češtiny, což mi přijde úplně skvělé. Existují další zajímavé věci, něco jako je rozšířená realita. Namíříte fotoaparát na určitou krajinu. Rozšířená realita vám ukáže, kde je nejbližší pošta, kam můžete jít na kávu a podobně. Ty nejnovější věci jsou propojené s internetem, jehož 25. výročí v Česku letos také slavíme."

Neexistují jen chytré telefony, ale také chytré domácnosti, auta, co se sama řídí. Jak je Česko daleko v chytrých domácnostech?

"Zatím jsme trošičku pozadu. V naší expozici máme něco, co se jmenuje Záplavová kačenka. Je to prototyp, který vám může pomoci, když vám teče pračka. Kdykoliv unikne trochu vody z pračky, tak vám pošle sms nebo vám rovnou zavolá, abyste se vrátila včas domů a zachránila, co se ještě zachránit dá."

Nemáte trošku obavy, že se lidé bez té chytré technologie neobejdou, že je to pohltí, a budou nervózní, kdy u sebe nebudou telefon mít?

Foto: Zdeňka KuchyňováFoto: Zdeňka Kuchyňová "Myslím, že to tak má už spousta lidí. Nikdy telefon nevypínají, pokud ho nechají doma, tak se okamžitě v panice vracejí. Já sama jsem trochu závislá. Když jsem jednou jela na služební cestu do Německa, zjistila jsem, že nemám telefon. Měla jsem v něm letenku, kontakty, s kým se mám sejít. Propadla jsem skutečně panice. Pak se mi to podařilo vyřešit a já jsem prožila krásný den, kdy jsem se dívala na lidi, mluvila s nimi, sledovala jsem mraky. Myslím, že takový technologický detox by měl být součástí zdravého životního stylu úplně pro každého."

Co přinese vývoj za 20 let, si můžeme jen představovat. Představovalo si to 20 osobností, které své vize napsaly do knihy "2036. Tomáš Sedláček a hosté: jak budeme žít za dvacet let". Po skončení výstavy zůstane v muzeu uložena 20 let. V roce 2036 projde zkouškou ohněm, jak moc se autoři ve svých předpovědích budoucnosti mýlili.

15-11-2016