Podzim na Valašsku patřil (nejen) bramborám

11-09-2015

O tom, jak se naši předkové připravovali na zimu, se na vlastní kůži tento víkend přesvědčí návštěvníci Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. My se do Valašské dědiny alespoň na chvíli podíváme v rubrice Zaujalo nás.

Začátkem podzimu se na Valašsku kopají či vyorávají brambory, foto: archiv Valašského muzea v příroděZačátkem podzimu se na Valašsku kopají či vyorávají brambory, foto: archiv Valašského muzea v přírodě Podzim má mezi ročními obdobími trochu nevděčnou roli, nepatří většinou k těm nejoblíbenějším. Přesto byl především pro naše předky dobou velmi důležitou, loučili se s létem a chystali se na nadcházející chladné měsíce. Všechny práce se musely stihnout dříve, než přijde zima a ta na sebe, obzvláště na Valašsku, nenechává dlouho čekat. Jednou z nejdůležitějších plodin, které Valaši pěstovali, byly brambory. A právě na ně se letos program Podzim na poli a v chalupě zaměří. Pokračuje mluvčí muzea Pavlína Polášková:

"Kolem svátku svatého Václava se kopaly nebo vyorávaly brambory. Hned na poli se třídily do košů podle velikosti na hrubé - velké, sadbové a drobné, které se spolu s pokopanými musely spotřebovat nejdříve, protože by se zkazily nebo seschly. Prováděla se i lehká orba políček tzv. podmítka."

Jedním z pozapomenutých pokrmů je podlesník, foto: archiv Valašského muzea v příroděJedním z pozapomenutých pokrmů je podlesník, foto: archiv Valašského muzea v přírodě Z brambor se připravovala různá, dnes už pozapomenutá jídla, která ale mohou inspirovat i nás. Nešlo tedy zdaleka jen o brambory na loupačku. A právě recepty, které se z našich jídelníčků vytratily, můžete ve skanzenu ochutnat.

"Po celodenní práci bylo potřeba se dobře najíst. Ochutnávku tradičních a už zapomínaných pokrmů z brambor nabídnou naše hospodyně, které připraví na zelných listech podlesníky a budou se péct i placky z vařených brambor na plotně sporáku."

Jen pro vysvětlení, podlesník je bramborová placka, která se peče na zelných listech.

Mošt, povidla a zelí

Nakrouhané zelí je třeba našlapat do škopku, foto: archiv Valašského muzea v příroděNakrouhané zelí je třeba našlapat do škopku, foto: archiv Valašského muzea v přírodě Nejen bramborami ale byli Valaši živi. Tvořily sice hlavní složku jejich jídelníčku, ale určitě ne jedinou. Sklízela se jablka, která se dále zpracovávala, především v sušírnách na křížaly. Ta nejlepší se ukládala do sklepa pro zimní konzumaci a někdo lisoval z jablek samozřejmě i domácí mošt. Sbíraly se trnky, tedy švestky a z těch se v kotli za stálého míchání smažila povidla.

Smažení nebylo samozřejmě jedinou úpravou, kterou trnky na Valašsku procházely a dodnes procházejí. Pálila se z nich samozřejmě i slivovice. Zpracovávalo se také zelí, aby dlouho vydrželo, muselo se nakrouhat a naložit. O tom, že to nebyla lehká práce, se budou moct návštěvníci přesvědčit na vlastní kůži a tlačení zelí do škopku si sami vyzkoušet. A podzimní práce se netočily jen kolem jídla, bylo potřeba také zajistit zásoby dřeva na topení, podestýlku pro zvířata a podruhé ostříhat ovce.

Valašské muzeum v přírodě připomíná práce a zvyky našich předků v mnoha svých programech. Jedním z nejoblíbenějších je ten vánoční, kdy Valašská dědina i areál Dřevěného městečka ožijí mikulášským jarmarkem, čerty nebo luckami a v chalupách se vaří, peče, přede, pouštějí lodičky z ořechů a sleduje počasí. Jakých je totiž posledních 12 dní do Štědrého dne, takové je pak počasí po celý rok. Kdo ví, třeba starým Valachům jejich dlouhodobé předpovědi vycházely. Přírodě totiž rozuměli určitě více, než my dnes. Přesvědčit se o tom můžete třeba právě v rožnovském skanzenu.

11-09-2015