Příběh unikátních snímků ze života následníka rakousko-uherského trůnu Františka Ferdinanda d Este

22-11-2014

Poslední momenty ze života Františka Ferdinanda d'Este nabízí unikátní kolekce snímků v olomouckém Muzeu umění. Fotografie zachycují následníka rakousko-uherského trůnu v posledních letech před sarajevským atentátem. Pořídil je arcivévodův dvorní fotograf Rudolf Bruner-Dvořák.

Z honu v oboře v Průhonicích na panství  Silva Tarouca, foto: Rudolf Bruner-Dvořák, Archiv MuDr. Břetislava ŠmídaZ honu v oboře v Průhonicích na panství Silva Tarouca, foto: Rudolf Bruner-Dvořák, Archiv MuDr. Břetislava Šmída A jak se na výstavu do muzea dostaly? Vše začalo přednáškou doktorky Vrbové o amatérské fotografii, uvedla kurátorka výstavy Štěpánka Bieleszová:

"Tehdy v hledišti seděl místní dentista, doktor Šmíd a řekl: vždyť já mám podobné fotky doma. Spojili se a zjistili, že skutečně má doma fotografie, které pocházejí z dílny Rudolfa Brunera - Dvořáka. Dnes víme, že je to jedna z nejvýznamnějších fotografických osobností z přelomu století a začátku století dvacátého. Bývá označován za zakladatele české žurnalistické fotografie."

Výstava dostala název Co by bylo, kdyby nebylo Sarajevo? Muzeum ji připravilo ve spolupráci s historikem Jiřím Ošancem a olomouckým lékařem Břetislavem Šmídem. Historik Ošanec se s lékařem seznámil, když psal knihu o rakousko-uherských mariňácích.

Přivítání císaře Viléma v Benešově na nádraží, foto: Rudolf Bruner-Dvořák, Archiv MuDr. Břetislava ŠmídaPřivítání císaře Viléma v Benešově na nádraží, foto: Rudolf Bruner-Dvořák, Archiv MuDr. Břetislava Šmída "Poslal mi kopie, na kterých byli císař Vilém a následník trůnu František Ferdinand. To se mě hodilo, protože následník rakouského trůnu měl co do činění s mariňáky. Shodou okolností jsem si půjčil někde knihu od Pavla Scheuflera a Jana Hozáka Krásné časy. Vyšla v roce 1995 a tam jsem našel jednu z těch momentek, kterou jsem chtěl otisknout. Byl to snímek posunutý v čase. Někdo zmáčkl spoušť opakovaně."

Také tady bylo uvedeno, že autorem je arcivévodův dvorní fotograf. Do rodiny doktora Šmída se snímky dostaly z odkazu jeho prastrýce Jana Leopolda Koláře, který působil na piaristickém gymnáziu v Benešově. Na Konopišti byl od roku 1902 jako zámecký kaplan a zpovědníkem arcivévody a jeho manželky. To historika Jiřího Ošance překvapilo:

"Chtěl jsem to ověřit, abych nepublikoval něco, co úplně nesedí. Obrátil jsem se na doktora Jiřího Chramostu z Benešova, který je odborníkem i na sloužící rodiny následníka trůnu a ten mi potvrdil dvě věci, že autorem fotografií je Rudolf Bruner - Dvořák, a že Jan Leopold Kolář byl zpovědníkem. Byl i učitelem náboženství dětí následníka trůnu."

Zpovědník Jan Leopold Kolář byl možná poslední, kdo s Františkem Ferdinandem d Este v Benešově mluvil. Stalo se tak cestou na Benešovské nádraží, odkud směřoval s manželkou do Sarajeva, uvedl Jiří Ošanec.

Z pobyt ve sv. Mořici, foto: Rudolf Bruner-Dvořák, Archiv MuDr. Břetislava ŠmídaZ pobyt ve sv. Mořici, foto: Rudolf Bruner-Dvořák, Archiv MuDr. Břetislava Šmída "Nechali zastavit. Kolář ho od té cesty zrazoval. Bylo mu ale řečeno, že nelze jinak, protože císař Vilém naléhá. Byl to možná poslední muž, který s ním na území Čech mluvil."

"Když odešel z Konopiště po smrti Františka Ferdinanda, tak si sebou odnesl i několik památek na svůj pobyt. A mezi nimi bylo i 14 fotografií, které zachycují běžný život Františka Ferdinanda, jak si hraje se svými dětmi, jak lyžuje, sáňkuje, bruslí, jak se jeho manželka prochází. Je to dokument o moc pěkné, ale už dávno minulé době,"

dodala kurátorka Štěpánka Bieleszová. Pokud chcete stihnout výstavu, bude otevřena do 2. prosince.

22-11-2014