Unikátní kutnohorskou kostnici čeká rekonstrukce, rozebrány budou i pyramidy z kostí

21-11-2015

Kutnohorská kostice se svojí unikátní výzdobou z kostí patří k nejnavštěvovanějším památkám. Hřbitovní kaple pochází ze 14. století a ročně si ji prohlédne kolem 300 tisíc lidí. Její oprava přinesla objevy, s nimiž odborníci nepočítali. Odhalili například původní gotické křížové klenby. Koncept kaple nemá na našem území obdoby, uvedl hlavní projektant Vít Mlázovský.

Kostnice v Kutné Hoře, foto: archiv Českého rozhlasu - Radia PrahaKostnice v Kutné Hoře, foto: archiv Českého rozhlasu - Radia Praha "Já jsem věděl, že se na znovuoživení toho objektu podílel významný barokní architekt Jan Blažej Santini. Čekal jsem, že stavba bude mít významné architektonické detaily, ale upřímně jsem podcenil tu původní středověkou architekturu. Její hodnotu jsme objevili až v průběhu rekonstrukce."

Co vás překvapilo? Co jste objevili?

"Pro mě to byla horní kaple. Dnes je většina jejích oken zazděných. Návštěvník si tak neuvědomí, jak by to vypadalo, kdyby byla všechna okna otevřená. Okna byla zazděna kvůli statickému zajištění už v baroku a posledních několik oken bylo zazděno ještě v 19. století. Byla tam úžasná síťová klenba a všechna okna byla otevřená. Ta stavba působila jako skleník. Když si k tomu domyslíte ještě barevné vitráže, tak je to stavba, která má svoji předlohu v gotické Paříži, jako je Sainte-Chapelle. Na našem území nemá obdoby."

Foto: archiv Českého rozhlasu - Radia PrahaFoto: archiv Českého rozhlasu - Radia Praha Uvažujete o tom, že by se zazděná okna znovu otevřela nebo zůstane kaple po rekonstrukci tak, jak je?

"Myšlenka toho návratu je lákavá, ale z památkového hlediska těžko přijatelná. Každá další rekonstrukce přinesla svoje hodnoty, které je třeba respektovat. Nicméně takovou stavbu na našem území nemáme a lákavé to je. Dohodli jsme se s památkovými garanty, že bychom otevřeli některá zazděná okna, především v presbytáři. V kostnici jsou erby i lustry sestavené z kostí, ale dominantní jsou čtyři pyramidy sestavené z kosterních ostatků. Všechny jsou už značně deformované a nakloněné. Musíme řešit omezení vlhkosti. Budeme řešit i mikroklima, mělo by být dosaženo galerijních parametrů."

Foto: archiv Českého rozhlasu - Radia PrahaFoto: archiv Českého rozhlasu - Radia Praha Jak budete ty hromady kostí rozebírat? Budete popisovat jednotlivé kosti?

"K tomu neexistuje žádná literatura, která by nám pomohla. Je to rekonstrukce na úrovni experimentu. Takové pyramidy se nikde nenacházejí. Musíme postupovat tak, že budeme rozebírat pyramidu po jednotlivých vrstvách. Po každé vrstvě bude provedena kvalitní fotodokumentace a kosti budou zároveň konzervovány."

Kolik bude rekonstrukce stát a na jak dlouho ji odhadujete?

"Celková investice bude stát asi 55 miliónů korun a bude trvat zhruba 10 let. A to ze dvou důvodů. Rekonstrukce je financována pouze z prostředků farnosti, to znamená ze vstupného. Z toho plyne druhá podmínka, že po celou dobu rekonstrukce musí být kostnice přístupná, což není nic jednoduchého."

Foto: archiv Českého rozhlasu - Radia PrahaFoto: archiv Českého rozhlasu - Radia Praha Čím vás tak přitahuje středověká architektura?

"Zcela jistě v tom byl na začátku romantismus. Středověk mě od malička zajímal, ale jak jsem začal pronikat do problematiky rekonstrukce památkových objektů, tak mě ten středověk začal zajímat i z jiných důvodů a to je především kvalitou těch staveb. Pozdější stavby už tak špičkové kvality nedosahovaly, mluvíme tedy o stavbách dvorských nebo královských."

Co se týče kostnice, do budoucna se musí vyřešit také statika naklánějící se památky. Věže jsou dnes nakloněny asi o 42 centimetrů.

Při opravách kutnohorských památek se stavbaři musí potýkat i s dalším problémem. Středověcí stavitelé totiž používali tzv. mušlák, kámen typický pro Kutnou Horu. V kameni jsou zbytky mušliček a schránek mořských živočichů. Kámen už však v okolí není k sehnání a musí se dovážet z rakouských dolů. Rekonstrukce kvůli tomu podraží.

21-11-2015