V Podyjí se letos objevily housenky smrtihlava

26-09-2015

Boj s housenkami je častou činností zahrádkářů, a tak není divu, že ani zvláštní žlutočerné, které se objevily na několika místech jižní Moravy, neunikly jejich pozornosti. Odborníci v nich poznali housenky lišaje smrtihlava. Známým nočním motýlům, původem z Afriky, totiž vyhovovalo letošní horké léto. Více se dozvíte v rubrice Zaujalo nás. Nejen o smrtihlavech bude hovořit bioložka národního parku Podyjí Lenka Reiterová.

Národní park Podyjí, foto: Martin Vavřík, volné díloNárodní park Podyjí, foto: Martin Vavřík, volné dílo Letošní léto bylo rekordní z hlediska teploty i sucha. Jak zasáhlo zvířata a rostliny v Národním parku Podyjí?

"Příroda určitě tento teplotní i vlhkostní výkyv pocítila, ale pro volně žijící živočichy a planě rostoucí rostliny je to jen taková epizoda v životě, protože příroda se s tím dokáže vyrovnat lépe, než člověk."

Kterým rostlinám a živočichům to letošní letní počasí opravdu nevyhovovalo?

Národní park Podyjí, foto: Joadl, Wikimedia CC BY-SA 3.0 ATNárodní park Podyjí, foto: Joadl, Wikimedia CC BY-SA 3.0 AT "Daly by se vyjmenovat všechny mokřadní druhy, nebo druhy, které preferují chladnější prostředí, stinné polohy apod. My jsme zaznamenali určitě nějaké usychající dřeviny. Na svazích blízkého údolí jsou dnes vidět stromy, které pravděpodobně úplně uschly, ale v zásadě tomu přirozeně rostoucímu lesu, o který se tady snažíme, toto nevadí, dojde jen k nějakému prosvětlení porostů, což zase ale přinese šanci mladým stromům, které na těch světlinách vyrostou třeba ve větším počtu."

Jakým druhům léto naopak vyhovovalo?

Lišaj smrtihlav, foto: J9dw, Wikimedia CC BY-SA 2.5Lišaj smrtihlav, foto: J9dw, Wikimedia CC BY-SA 2.5 "V Podyjí je spousta teplomilných druhů, protože Podyjí leží na hranici s teplou oblastí, určitě je řada druhů, třeba právě na znojemských vřesovištích, které takovou změnu přivítaly. S rostlin se dá jmenovat třeba trávnička přímořská, lnice kručinkolistá a určitě by byla spousta dalších druhů, které rostou na vřesovištích a stepních trávnících. Zaznamenali jsme tady letos i třeba ve dvou případech výskyt lišaje smrtihlava ve stádiu, kdy už lze předpokládat, že se ten motýl zakuklí a dokáže se v podzimní generaci u nás vylíhnout, což se nestává každý rok."

Extrémní počasí: kuriozita i problém

Housenka lišaje smrtihlava, foto: Marilyn Peddle, CC BY 2.0Housenka lišaje smrtihlava, foto: Marilyn Peddle, CC BY 2.0

Kolik smrtihlavů, pokud je to vůbec možné spočítat, tady u nás žije?

"Tuto statistiku my tedy vedenou rozhodně nemáme, protože nález smrtihlava je většinou taková náhodná záležitost, takže pokud se už v tom roce objeví, tak jsou to jednotlivé kusy v celé republice. My jsme letos kromě Podyjí dostali i informaci z Třeboňska, kde se smrtihlav taky objevil, ale to už bylo dospělé zvíře."

Pokud jsem správně pochopila, tak dospělý motýl se u nás občas vyskytuje, ale zajímavostí jsou právě ty housenky. Jak dlouho trvá takové housence, než se z ní stane motýl?

"To dost výrazně závisí právě na počasí, protože u hmyzu je rychlost vývoje závislá na teplotách. Pokud je tepleji, tek vývoj probíhá rychleji, pokud je chladnější počasí, tak to trvá déle. Právě proto se zřejmě letos těm motýlům podařilo dostat se do posledního stádia housenky před kuklením a zřejmě se do zimy ještě stihnou vylíhnout."

Areál rozšíření lišaje smrtihlava, zdroj: NordNordWest, volné díloAreál rozšíření lišaje smrtihlava, zdroj: NordNordWest, volné dílo Co s nimi bude, když se do zimy vylíhnou? To pak zase uhynou?

"To do jisté míry závisí na štěstí. Smrtihlav je motýl, který k nám přilétá z Afriky, a ti dospělci se pak zase do Afriky před zimou vracejí. Pokud tedy bude slušný podzim, pokud se všechno dobře podaří, tak ti vylíhlí motýli zase odletí zpátky do své africké domoviny."

Národní park Podyjí, foto: Michal Klajban, Wikimedia CC BY-SA 3.0Národní park Podyjí, foto: Michal Klajban, Wikimedia CC BY-SA 3.0 Vy jako biologové byste uvítali, kdyby bylo takové horko i příští rok? Bylo by to pro vás zajímavé kvůli pozorování druhů, které se jinak tolik nevyskytují apod., nebo jste raději, když je počasí "průměrné":

"Z pohledu biologické zajímavosti to určitě nějaký přínos je. Jakákoliv změna, jakýkoliv extrém, který se v přírodě vyskytne, je pro přírodovědce zdrojem nových poznatků. Je ale pravda, že pro druhy, které dnes v naší krajině žijí, to může být trochu problém zejména proto, že při takových extrémech počasí se výrazně snižuje zásoba vody v krajině. Mohlo by to směřovat i nějaké rozsáhlejší změně biotopů, třeba ke snižování zastoupení dřevin nebo i k vymizení některých druhů náročnějších na vodu. Dá se tedy říct, že to vnímáme spíše jako trošku jako problém."

26-09-2015