Památky i pitná voda: Co zajímá turisty před cestou do Česka?

Ilustrační foto: Kristýna Maková

Kam v Česku vyrazit, když ne do Prahy? Jak poznáme nepoctivého taxikáře a teče u vás vůbec pitná voda? I na tyto otázky odpovídají ve francouzské pobočce agentury CzechTourism. Instituce, která má za úkol propagovat Českou republiku v zahraničí. V Paříži pracuje i Marie Muchová. Jaké jsou její zkušenosti s francouzskými zájemci o cestu do Česka?

Marie Muchová,  foto: Martina Bílá
Na co se nejčastěji lidé přicházejí ptát a kdo k vám vůbec chodí? Naši recepci máme otevřenou v odpoledních hodinách až do šesti hodin, aby k nám mohla chodit co nejširší veřejnost. Pravdou je, že k nám chodí spíše starší lidé, kteří nepoužívají internet. Je ale překvapivé, že tady ve Francii je hodně lidí, kteří říkají, že internet je nezajímá, že chtějí vše na papíře. Chodí k nám určitá skupina lidí, kteří nepoužívají internet, kteří chtějí papírové brožurky a preferují lidský kontakt. Chtějí si zkrátka naživo popovídat o cestě do České republiky. Nejvíce se ptají na věci praktického charakteru. Hodně třeba na taxíky, musím bohužel říct, že čeští taxikáři mají velmi špatnou pověst."

Já vám skočím do vašeho povídání. Co jim radíte? Jak přelstít případného nepoctivého českého taxikáře?

Ilustrační foto: Kristýna Maková
"Je to těžké. Člověk nechce podporovat klišé, že všichni čeští taxikáři jsou zloději, ale zároveň chce turisty varovat. Rada je jasná: vždycky vyžadovat spuštění taxametru, zeptat se předem na sazbu. Říkáme jim, jaká je sazba po Praze, jaká je nástupní sazba a kolik by je zhruba měla stát cesta z letiště."

O jaké regiony mají turisti zájem? Předpokládám, že největší zájem je o Prahu, ale snažíte se jim třeba nabídnout i jiný region nebo výlet za nějakým zajímavým cílem?

Mariánské Lázně,  foto: CzechTourism
"V tom vidíme největší poslání naší kanceláře. Jak říkáte: Praha je známá, ale my se snažíme jim pobyt rozšířit i o nějaké jiné výlety mimo Prahu. K tomu nám slouží brožurky, máme je i tak koncipované, které nabízejí výlety ve zhruba 100 kilometrovém okruhu. Jsou tam hrady, historická města, Terezín, Mariánské lázně. Prostě cíle v okruhu, který se dá zvládnout za 4 dny. Právě 4 dny u nás turisté nejčastěji stráví. Snažíme se propagovat především regiony. Řekla bych, že je mezi Francouzi známo, že jižní Čechy jsou krásné, ujímá se tady téma vinařství, takže zajímavá je pro ně jižní Morava. Řekla bych, že obecným trendem posledních pár let je i spa a páče o tělo obecně, takže propagujeme hodně i české lázně."

Máte nějakou zpětnou vazbu? Napíše vám třeba někdo, že jste mu dobře poradili nebo naopak?

"Určitě nám lidé píší a chodí nám spíš příjemné odezvy. Přicházejí maily i pohledy. Stížností chodí málo, když se to stane, tak jsou to většinou taxikáři, směnárny...Většinou jsou to ale opravdu pozitivní odezvy."

Ilustrační foto: Filip Jandourek,  ČRo
Jak je to s českými zvyklostmi, které mohou být pro Francouze neobvyklé? Upozorňujete na ně turisty? Mě ve Francii třeba zaujalo, že se tady běžně chodí na červenou. Vy jste už dříve říkala, že jste se setkali s kuriózní stížností.

"Je to pár let, já jsem tady tehdy začínala. Přišel nám dopis, byl hrozně dlouhý, asi tři ručně psané stránky. Pán si v něm stěžoval, že při návštěvě Prahy dostal pokutu za přechod na červenou. Říkal, že mu to přijde skandální, chtěl, abychom se ho u české policie zastali a vyžadovali tu pokutu nazpět, protože ve Francii je zažito na červenou chodit. To byl dopis, který nás tady opravdu pobavil."

Jakou představu o Česku mají Francouzi, kteří k vám chodí?

Ilustrační foto: Jan Rosenauer,  ČRo
"Někdy překvapivě nízkou. Já jsem z toho byla zezačátku v šoku, dneska už jsem si na to zvykla. Polovina lidí, co k nám přijde pro informace, se chystá do Československa. Nevycházíme samozřejmě ze všech Francouzů, k nám chodí lidé, kteří jsou méně připojení k informacím, méně online. Někteří se ptají, jestli potřebují občanský průkaz, víza, pas. Jestli se od nás dovolají, jestli jim tam bude fungovat mobil, jestli máme stejné zásuvky, jestli je u nás pitná voda, jestli nepotřebují nějaké očkování. Třeba to očkování nebo pitná voda, to jsou perličky, ale určitě se nám to tak jednou do měsíce stane. A když to člověk slyší, tak si říká, že tady máme ještě hodně práce."