Altajská hora asi Cimrmanovo jméno neponese

Dosud bezejmenná hora v ruském pohoří Altaj u mongolsko-čínsko-kazašských hranic asi neponese jméno fiktivního génia Járy Cimrmana. Záměr horolezecké expedice cimrmanovců byl jednoduchý. Vystoupit na 3610 metrů vysoký vrchol jako první a získat právo na jeho pojmenování. Název Cimrmanova hora se ale nelíbil skupince českých horolezců, kteří na ni vylezli a pojmenovali ji po svém. Uvedla to televize Prima.

V roce 1907 se Cimrman cestou z rusko-japonské války ocitl na Altaji. Chtěl pokořit jeden tamní bezejmenný vrch a pojmenovat ho po sobě. Nevyšlo mu to. Bezejmennou horu tak chtěli pokořit alespoň členové jeho divadla na expedici pod heslem "Nahoru na horu, na Járovu podporu!". Jenomže nebudou první. Navíc hora už od středy své jméno má. "Tu horu jsme pojmenovali Těkelu-Bažy," řekl Primě člen expedice Jiří Fidrant. "Já se to dozvídám od vás. Mě to mrzí," reagoval jeden z duchovních otců Járy Cimrmana Zdeněk Svěrák. Cimrmanovci se podle Primy nevzdávají. Jednak tvrdí, že k pojmenování hory nestačí pouze na ni vylézt, ale je třeba se domluvit s úřady. Kvůli expedici se zorganizovala celonárodní sbírka Národ tobě, Járo Cimrmane, kterou s nadací Charty 77 pořádá občanské sdružení Altaj-Cimrman. Část peněz má posloužit k vybudování Domu čtyř múz pro umělce, kteří se ocitli v tíživé životní situaci. Výprava, které udělili záštitu ministr zahraničí Karel Schwarzenberg a místopředseda vlády pro evropské záležitosti Alexandr Vondra, se na cestu dlouhou 6000 kilometrů chtěla vydat 5. srpna.

Autor: Peter Gabaľ