Česká republika vstoupila před šesti lety do NATO

Česká republika před šesti lety společně s Polskem a Maďarskem vstoupila do Severoatlantické aliance. Letos poprvé si 12. březen, označený v kalendáři jako významný den, připomíná jako stát s plně profesionální armádou. Od roku 1999 se aliance rozšířila o dalších sedm zemí na současných 27 členů. Čeští představitelé jako hlavní vklad do aliance uvádějí především výstavbu protichemického praporu pro vznikající síly rychlé reakce a účast v mezinárodních operacích. Od roku 1999 působilo v deseti zahraničních misích celkem 9368 českých vojáků, uvádí ministerstvo obrany.

V současné době se čeští vojáci účastní pěti zahraničních operací - v Iráku, na území Bosny a Hercegoviny a v Kosovu, další dvě mise působí v Afghánistánu. Podle opozičních stran se však armáda často pouští do projektů, na které stát nemá peníze ani dostatek kvalifikovaného personálu. ODS je například skeptická k většímu počtu zahraničních misí, kritizovala i pronájem nových nadzvukových stíhaček. Tvrdí také, že ministerstvo obrany, které řídí unionista Karel Kühnl, nemá dlouhodobou strategii. Se členstvím v NATO souvisí nejen garance bezpečnosti, ale i řada závazků včetně povinnosti přispívat do společného rozpočtu aliance. Letos by měly výdaje spojené s členstvím v NATO podle ministerstva obrany dosáhnout zhruba 360 milionů korun. Část peněz ze společné pokladny aliance investuje v České republice, například při výstavbě leteckých základen v Čáslavi a Náměšti nad Oslavou či při stavbě vojenského radaru, který vyroste u Slavkova.