Český rozhlas pořádal unikátní konferenci k 30. výročí revoluce, sezval významné osobnosti roku 1989

11-11-2019 aktualizováno

Evropa bez Železné Evropy aneb 30 let svobody - byl název unikátní konference, kterou v nové budově pražského Národního muzea pořádal Český rozhlas. Pozval na ni významné postavy konce osmdesátých let minulého století, kdy ve střední a východní Evropě padl komunismus. Cílem konference bylo přiblížit události roku 1989 zejména mladému publiku, které nemá s pádem komunistického režimu osobní zkušenost. Přímý přenos vysílal Český rozhlas Plus.

Dopolední část o roku 1989 zahájil Michael Žantovský připomínkou Václava Havla. "Václav Havel byl výjimečný nejen statečností, ale také pokorou, s kterou dokázal 40 let snášet příkoří, křivdy a status občana 2. kategorie bez hněvu a nenávisti," uvedl. Po něm na konferenci vystoupila jedna z klíčových postav polského přechodu od totality k demokracii Adam Michnik. Další osobnosti pak vzpomínaly na průběh revolucí v jednotlivých zemích střední Evropy.

Český exprezident Václav Klaus ve svém projevu označil pád komunismu za pozitivní a nejdůležitější událost moderních českých dějin. Připomněl, že rok 1989 přinesl svobodu, demokracii, suverenitu a volný trh. Všechny tyto hodnoty ale podle něj nyní ohrožují nové ideologie. Mluvil o nebezpeční multikulturalismu, genderismu a transnacionalismu. Podle něj je obtížné proti těmto ideologiím bojovat, protože nemají jednotící jméno. Bývalý polský prezident Lech Walesa apeloval na hledání nového uspořádání v době globalizace. Komunismus se podařilo porazit, ale je třeba vyřešit nové výzvy jako základy Evropy, její ekonomika a nalezení odpovědi na populismus, řekl Walesa. Diplomatka Magda Vášáryová připomněla, že prožila 40 let v totalitě a 30 v demokracii. „Kolem roku 1980 jsem udělala největší chybu svého života, ztratila jsem naději," řekla. "Mladým lidem a studentům vzkazuji: Ať se děje cokoli, nikdy neztraťte naději, že je možný svobodný život a svobodná existence," vzkázala Vašáryová.

Druhá část konference byla věnovaná třiceti letům, které následovaly po listopadu 1989. Politolog Jacques Rupnik například varoval před ústupkem od demokracie. "Vidíme návrat k nacionalismu, migrační krize není příčinou, ale zviditelnila to," řekl. Visegrád se podle něj obrátil proti svému původnímu záměru návratu do Evropy.

11-11-2019 aktualizováno