ČSSD bude jednat s KDU a unií o vládě, kterou má vést Kohout

Premiér a předseda ČSSD Stanislav Gross na sobotním zasedání ústředního výboru své strany uspěl se svojí představou, jak vyřešit několikaměsíční vládní krizi. Sociální demokraté zahájí s KDU-ČSL a Unií svobody-DEU jednání o vytvoření společného proevropského kabinetu. Do jeho čela ČSSD navrhne diplomata a svého člena Jana Kohouta. Pokud taková jednorázová dohoda vyjde, Gross odstoupí, když ne, pak sociální demokracie hodlá vládnout až do řádných voleb v menšinové vládě. Lidovci a unionisté chtějí jednat, jsou ale zdrženliví k podmínkám, které si ČSSD stanovila. Žádají také pojistku, že se ČSSD při hlasování ve sněmovně nespojí s komunisty. První schůzka stran bývalé koalice by se mohla konat už v neděli. Opozice chystaný scénář kritizuje, hovoří o loutkové vládě. Také ne všichni sociální demokraté souhlasí s tím, aby jejich strana znovu zasedla k jednacímu stolu s lidovci, kteří podle nich zradili koaliční spolupráci.

Vyjednavači ČSSD zřejmě budou prosazovat, aby ve vládě nebyli ti ministři Grossovy vlády, kteří už podali demisi. Například ministr práce Zdeněk Škromach soudí, že lidovci a zřejmě i unionisté by mohli vládu podporovat, ale její zástupci by v ní "fyzicky" nebyli. Poslanec Jan Kavan řekl, že by nezvedl ruku pro vládu, v níž by se znovu objevili odstupující ministři KDU-ČSL. Lidovci ale nechtějí, aby ČSSD předem omezovala jejich personální výběr. Premiér zdůraznil, že mezi ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU už neexistuje žádný smluvní vztah, protože lidovci koaliční dohodu jednostranně vypověděli. Nepřichází proto podle něj v úvahu vycházet z tohoto dokumentu, podle něhož měli lidovci i unionisté ve vládě po třech křeslech. "Začínáme na zelené louce," řekl Gross. Zopakoval, že v budoucím kabinetu nemají být ti, kteří předchozí vládu rozbili, tedy zřejmě ani odstupující ministři.

Na dohodu není podle ČSSD příliš času, rozhodnutí by mohlo padnout už příští týden. Kohout už má představu, kdo by mohl zaujmout některá místa v případném novém kabinetu, nikoho konkrétního však neprozradil. Za priority případné vlády, které by šéfoval, označil přijetí ústavní smlouvy EU, daně, zákoník práce, zjednodušení legislativy nebo pokračování reforem.