Kühnl v Afghánistánu nejméně o den déle kvůli potížím letadla

Český ministr obrany Karel Kühnl v sobotu zahájil návštěvu Afghánistánu, kde jednal s oficiálními afghánskými představiteli a setkal se s českými vojáky, kteří působí v této zemi. Původně jednodenní návštěva se ale prodlouží přinejmenším do neděle. Ministr musel neplánovaně zůstat v severoafghánském Fajzábádu poté, co tureckému letadlu, které s delegací přiletělo z Kábulu a mělo ji odvézt zpátky, prasklo kolo a náhradní nebylo hned k dispozici. Stroj tureckých ozbrojených sil CO-130 Hercules měl defekt v okamžiku, kdy na jeho palubě nebyla česká delegace. Letiště v Kábulu, kde čeká ministrův český speciál, z bezpečnostních důvodů přerušuje provoz vždy v 18:00 místního času (15:30 SELČ), a proto Kühnl může odletět do Česka nejdříve v neděli.

Po setkání s afghánskými vojenskými činiteli Kühnl uvedl, že afghánská strana vysoce oceňuje české působení v zemi. Účast ČR v Mezinárodních silách pro podporu bezpečnosti v Afghánistánu (ISAF) je samozřejmostí, řekl ministr a poděkoval vojákům za jejich výkon v náročných podmínkách. V současné době je na území Afghánistánu 55 českých vojáků. Patnáct jich slouží v metropoli Kábulu: jedenáct zajišťuje pyrotechnickou ochranu letiště a čtyři vojáci se podílejí na jeho meteorologickém zabezpečení. Dalších 40 českých vojáků slouží společně s Dány a Němci v Provinčním rekonstrukčním týmu ve Fajzábádu v provincii Badachšán v severním Afghánistánu. Kühnl během návštěvy potvrdil, že do prosince 2006, kdy ČR převezme vojenské řízení kábulského letiště, chce zvýšit počet českých vojáků a hlavně velících důstojníků na 50-60 lidí; počet vojáků, kteří se ve Fajzábádu podílejí na rekonstrukci provincie, chce zdvojnásobit na 80 mužů.

Čeští vojáci v Kábulu se podílejí na odminovávání areálu letiště a tvrdí, že je tam práce na několik měsíců až let. Počet min odhadují na 30.000 jen na samotném letišti a v jeho bezprostředním okolí. Zatím Češi odminovali zhruba 65 procent svěřeného prostoru a pamatují i den, kdy se našlo na 1200 kusů výbušnin. "V Kuvajtu kopnete do země a vytryskne ropa, v Afghánistánu kopnete do země a vyvalí se munice," říká praporčík Marcel Pištěk, pyrotechnik působící v Kábulu. Část min je možné ničit na místě, což vede k omezení letového provozu, část se odváží k likvidaci do hor. Miny jsou většinou protipěchotní, obsahují 240 gramů trhaviny a hlavně u plotů jsou ve čtyřech až pěti řadách. Prostor mezi nimi není větší než 40 až 50 centimetrů a podél plotů se rozkládají mrtvoly mnoha usmrcených zvířat. Miny reagují už pod vahou dvou až tří kilogramů, přičemž člověka většinou nezabijí.