Magdaléna Rettigová učila ženy vařit, ale i číst české knihy

"Ach, bože, jen kdybych se mohl aspoň trochu kloudné polévky najíst," stýskal si prý manžel Magdalény Dobromily Rettigové. Těžko uvěřit, když tato žena platila svého času za vzor hospodyně a její jméno je dodnes symbolem výtečné kuchyně, v níž ale ráda experimentovala. Kuchařkou a sladkými románky přivedla nadšená vlastenka a jedna z prvních českých spisovatelek, od jejíž smrti uplyne v pátek 160 let, ke čtení a českému jazyku stovky žen, z nichž mnohé do té doby četly jen knížku modlitební.

Nejznámější knihou Magdalény Rettigové, která si dle obyčeje ve vlasteneckých kruzích zvolila jméno Dobromila, je Domácí kuchařka aneb Pojednání o masitých a postních pokrmech pro dcery české a moravské, která poprvé vyšla v roce 1826 a již za života autorky se dočkala tří reedic. Zatímco ještě začátkem minulého století se podle tohoto osobitého díla kuchařského i literárního běžně vařilo, dnes už se toho odváží jen málokdo. A je to škoda, protože takový ježek ze štiky, rakový buding, ťopan s nádivkou či mandlové pochroutky by byly jistě delikatesou. Dnešní kuchařku či kuchaře asi odrazuje na první pohled pracná příprava, i když právě Rettigová byla ve své době průkopnicí rychlého a praktického vaření.

Autor: Ivo Prokop