Milan Kundera: Láska je jediným záchytným bodem ve světě nejistoty

Z budovatelského lyrika cizelérem románu, ze světel ramp do ústraní, z češtiny do francouzštiny. A taky z Brna přes Prahu do Paříže. Život jednoho z nejznámějších spisovatelů českého původu Milana Kundery je plný změn. Autor, který se k některým svým raným dílům příliš nehlásí, chtěl mluvit jen prostřednictvím svých děl. To se mu ale zcela nikdy nepovedlo. A česky z jeho deseti románů dosud čtyři nevyšly. V pondělí 1. dubna oslaví devadesátiny. Spisovatel, který chtěl po vzoru Gustava Flauberta "zmizet za svým dílem a zřeknout se role veřejné osobnosti", odmítá od konce 80. let poskytovat rozhovory. Jeho oficiální biografie u francouzských vydavatelů má dvě věty: "Milan Kundera se narodil v Československu. Od roku 1975 žije ve Francii".

Kundera debutoval ve čtyřiadvaceti sbírkou básní stalinistického ražení Člověk zahrada širá. Na úplné výsluní se dostal dramatem Majitelé klíčů, za které v roce 1964 obdržel Státní cenu Klementa Gottwalda. Všechna tato díla později zavrhl a svým "opusem číslo jedna" stanovil sbírku povídek Směšné lásky (1963-1968). Svůj trumf ale Kundera vynesl na jaře 1967, kdy vydal román Žert. Dílo, které se Zbabělci Josefa Škvoreckého a Sekyrou Ludvíka Vaculíka patří k hlavním dílům české poválečné literatury.

Z Kundery se stala známá osobnost, jež se vyjadřovala k lecčemu - známá je třeba jeho polemika o okupaci s Václavem Havlem v roce 1968. V roce 1970 ztratil Kundera zaměstnání a žil z honorářů za cizojazyčná vydání svých děl. V roce 1974 odjel do Francie a v následujícím roce se rozhodl nevrátit. Po vydání románu Kniha smíchu a zapomnění (1979), v níž je prezident Gustáv Husák "prezidentem zapomnění" a zpěvák Karel Gott "idiotem hudby", byl zbaven čs. občanství. Francouzské získal o dva roky později. A vynesl další trumfy: sarkastické účtování s "lyrickým věkem" Život je jinde (1973), Valčík na rozloučenou (1976), Nesnesitelná lehkost bytí (1984) či román Nesmrtelnost (1990). Toto dílo je posledním Kunderovým česky psaným románem.