Ministři spravedlnosti EU schválili konfiskační příkaz

Zabavit zločincův majetek bude v Evropské unii napříště snadnější a rychlejší. Ministři spravedlnosti rozšířené unie dospěli ve čtvrtek v Lucemburku k dohodě o vzájemném uznávání konfiskačních příkazů. "Může to skutečně pomoci v tažení proti organizovanému zločinu," míní český ministr spravedlnosti Karel Čermák, slibující si od nového nástroje především to, že jmění gangů působících uvnitř unie bude možno - samozřejmě po soudním rozsudku - zabavit rychleji a snadněji.

Konfiskační příkaz navazuje na evropský zatykač jako další opatření usnadňující boj proti kriminalitě a terorismu. Je jednodušší a přímočařejší než stávající režim, vyplývající z mezinárodních smluv jako úmluva Rady Evropy z roku 1990 proti praní peněz a o konfiskaci majetku z trestní činnosti. Čermákův náměstek Jakub Camrda odhaduje, že normu patrně bude záhodno převzít do dvou let, ale měla by stačit novela trestního řádu, bez zásahu do ústavy. "Úspěch v parlamentu nemohu zaručit, ale doufám, že si parlament zvykne na to, že EU má svou legislativu i v oblasti trestního práva," poznamenal v narážce na peripetie okolo evropského zatykače.

V daném případě však nejde o stíhání zločinců, ale o výkon trestu. Jestli český soud odsoudí někoho k propadnutí jmění, které má odsouzený jinde v EU, tak bude jednodušší konfiskace za přispění dalšího členského státu dosáhnout. "Na Bahamy se to, bohužel, vztahovat nebude," dodal Camrda v narážce na trestně stíhaného podnikatele Viktora Koženého žijícího na Bahamách.

Ministři se rovněž dohodli, že oběť zločinu se kdekoli v Evropské unii dočká finanční pomoci, ale ta se nebude závratně vymykat z místních poměrů. "Směrnice byla přijata v podobě, která je pro nás velmi výhodná. Českým občanům dává jistotu, že se jim - pokud se stanou obětí trestného činu kdekoli v EU - dostane peněžité pomoci od státu, kde se čin stal. Na druhé straně směrnice neklade zvýšené nároky na náš státní rozpočet. Toto riziko zpočátku hrozilo, ale podařilo se dosáhnout podoby přijatelné pro všechny i z finančního hlediska," řekl ČTK náměstek ministra spravedlnosti Jakub Camrda.

Návrh směrnice původně stanovil nejnižší hranici maximálního odškodnění na 60.000 eur všude v rozšířené EU, ale novým členským zemím se ještě před vstupem do EU podařilo výsledek ovlivnit; argumentovaly především dopady na veřejné finance i na odlišnou kupní sílu eura ve starých a nových zemích "pětadvacítky". V konečném textu se tak místo konkrétní sumy objevila formulace o "přiměřeném" odškodnění.

Do 1. ledna 2006, odkdy má směrnice platit, bude však třeba pozměnit příslušný český zákon z roku 1997, aby se vztahoval nejen na české občany a cizince usazené v ČR, ale i na občany dalších států EU, pokud by se na českém území stali terčem zločinců.