O víkendu vyvrcholí pouť do Mekky, z Česka tam jelo 20 muslimů

Asi dvacet muslimů se letos podle Islámské nadace vydalo z Česka do Mekky, města v Saúdské Arábii. Každoroční pouť (hadždž) v rodišti proroka Mohameda vyvrcholí o nadcházejícím víkendu při třídenním Svátku oběti, vedle závěru postního měsíce ramadánu jedné z hlavních událostí islámského kalendáře. Před rokem se poutě zúčastnilo přes dva miliony lidí ze zhruba 1,5 miliardy světové populace muslimů; na bezpečnost a pořádek při obřadech dohlíželo na 60.000 vojáků a policistů.

Svátek oběti, někdy nazývaný také Velký svátek, budou v sobotu oslavovat i muslimové žijící v Čechách. V pražské a v brněnské mešitě se v první den brzy po východu slunce shromáždí ke společné modlitbě a vyslechnou promluvu imáma. Druhý den se většinou konají kulturní a společenské programy spojené se společným obědem, soutěžemi pro děti a podobně. Svátek je podle Vladimíra Sáňky z Islámské nadace v Praze připomenutím bohabojného skutku proroka Abrahama, který uposlechl Božího příkazu a byl ochoten obětovat prvorozeného syna Ismaela, v té době své jediné dítě. Bůh Abrahamovu odevzdanost přijal a namísto Ismaela poslal k oběti berana. Příběh zapsaný ve Starém zákoně je také součástí židovské a křesťanské tradice. V upomínku na tuto událost muslimové po celém světě ten den mohou obětovat zvíře, většinou ovci, a alespoň dvě třetiny masa potom rozdávají potřebným lidem, přátelům a příbuzným. Věřící se v první den svátku scházejí ke společné bohoslužbě, navzájem si přejí "požehnaný svátek", rodiče dávají dětem dárky a vzájemně se navštěvují.

Pouť do Mekky je podle Sáňky jedním z "pěti pilířů" islámu. Dalšími jsou vyznání víry, pět denních modliteb, pravidelná almužna a půst v měsíci ramadánu. Hlavní obřady poutě se konají od 8. do 13. dne islámského lunárního měsíce Dzúl-hidždža. Letos toto datum vychází na dny od 28. prosince 2006 do 2. ledna 2007. Vykonat pouť alespoň jednou za život je povinností pro každého muslima a muslimku, kterým cestu dovolí finanční a zdravotní situace. Pouť je formou uctívání a zapojuje celou lidskou bytost: tělo, mysl a duši. Součástí poutě jsou vstoupení do stavu sebekontroly, obcházení Káby - podle muslimů první svatyně na Zemi zasvěcená uctívání jediného boha, poté pospíchání mezi dvěma pahorky nedaleko Káby, shromáždění na planině Arafat s prosbami za odpuštění hříchů, kamenování tří sloupů vyjadřující poutníkovo odhodlání zříci se zlých skutků, ostříhání nebo zkrácení vlasů na znamení skončení poutě a oběť zvířete.

Počet muslimů v Česku se odhaduje na 10.000 až 20.000 lidí, ale společného náboženského života se účastní zřejmě jen kolem 2000 lidí, většinou cizinců; českých vyznavačů islámu je několik stovek. Do roku 2004 svou soukromou činnost vyvíjeli za pomoci nadací a občanských sdružení.