Obnova věží na Malé Straně změní její siluetu

Uvažovaná obnova někdejších renesančních věží na budově opravované Malostranské besedy, bývalé radnice této historické městské části, značně změní siluetu domů na náměstí. Stavba tak bude podle hlavního konzervátora Národního památkového ústavu Josefa Štulce až do vrcholu nových bání téměř dvojnásobně vysoká než nyní. Památkáři však nejsou proti, s projektem souhlasili. "Pokud se rekonstrukce podaří, vytvoří se tak vítaná protiváha k převýšené neorenesanční budově spořitelny a kompozičně tato část městské památkové rezervace jen získá, včetně pohledů z Hradu nebo z Karlova mostu," řekl Štulc ČTK. Jak upozornil, je ovšem potřeba podobné záměry vždy předem velmi pečlivě posuzovat z hlediska věrohodnosti. "Abychom nestavěli disneylandy," dodal. V případě rekonstrukce již neexistujících staveb nebo jejích historických prvků je podle Štulce vždy nutné zvažovat, co je dochováno z původní hmoty památky, zda se zachovaly její plány či věrohodná zobrazení, zda přestavba nebo dostavba památky pozitivně nebo negativně ovlivní okolní prostředí a zda je investor schopen zajistit úkol z hlediska dostupnosti a kvality potřebných tradičních řemesel a materiálů. "U bývalé Malostranské radnice máme bohatou dokumentaci a dokonce zaměření stavby ze 30. let 19. století, tedy z doby, než byly věže a vikýře odstraněny," uvedl konzervátor. Z boku jsou podle něj navíc dochovány všechny detaily původního členění štítů.

Pečlivé ověřování bude potřeba u bání na věžích. "Je to ale rekonstrukce částečná, převážná část budovy stojí a máme u nás dostatek kvalifikovaných firem se zkušenými řemeslníky i restaurátory, takže jsme s čistým svědomím doporučili, aby věže a štíty vikýřů byly rekonstruovány," řekl. Štulc sám by se podobně souhlasně vyslovil například i pro obnovu renesanční Krocínovy kašny před průčelím Staroměstské radnice nebo barokního Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí, i když takové akce nejsou podle jeho slov momentálně aktuální. Neexistují podle něj žádné vážné důvody, proč podobné, vědeckým průzkumem spolehlivě dokladované iniciativy nepodpořit. Obnova by byla výtvarným obohacením pražského centra, řekl. Kašna nestojí na svém místě od 60. let 19. století, sloup byl jako údajný symbol končící nadvlády Habsburků stržen davem po vyhlášení samostatnosti v roce 1918. Podstatné části obou památek jsou uchovány v Lapidáriu Národního muzea, upozornil Štulc, který se domnívá, že byl sloup odstraněn nesmyslně.

Nejklasičtějším příkladem záměru dostavět památku do původní podoby je podle konzervátora dodnes nedořešená otázka urbanistického dotvoření Staroměstského náměstí a radnice poničené na konci války v roce 1945. "Už bylo asi deset architektonických soutěží. I když se jich zúčastnili vynikající tvůrci, nepodařilo se moderním způsobem prostor dotvořit tak, aby to byla soudobá, a přitom ne prostředí zraňující stavba. Staroměstské náměstí má prostě jakousi imunitní reakci," řekl Štulc.

Autor: Peter Gabaľ