Podle Nejvyššího soudu výrobcům fašistických militarií je třeba prokázat úmysl

07-05-2007

Výrobcům a prodejcům nacistických militarií je třeba prokázat, že chtěli propagovat hnutí směřující k potlačení práv a svobod člověka, popřípadě věděli, že svou činností mohou takové hnutí podpořit. Uvedl to Nejvyšší soud (NS), když odmítl dovolání nejvyšší státní zástupkyně v případu muže z Liberce, jenž vyráběl repliky medailí či odznaků hitlerovského Německa. ČTK to řekl mluvčí NS Petr Knötig. "Veřejné vystavování předmětů opatřených nacistickými symboly a jejich nabízení za účelem výměny nebo prodeje lze opravdu považovat za takzvanou skrytou propagaci hnutí, ale jen za podmínky, že ten, kdo se jednání dopustil, měl v úmyslu ovlivnit i další osoby," stojí v usnesení trestního senátu s předsedkyní Blankou Roušalovou, které se v pondělí objevilo v internetové databázi rozhodnutí. U nepřímého úmyslu musejí soudy prokázat, že byl obviněný alespoň srozuměn s možnými následky.

Nejvyšší soud se zabýval případem Jiřího H. z Liberce, jenž jako medailér vyráběl a skladoval mimo jiné i repliky odznaků či vyznamenání nacistických organizací SS, NSDAP, Hitlerjugend nebo Luftwaffe, které pak prodával na burzách nebo jednotlivým sběratelům. Okresní soud jej loni v září potrestal ročním vězením s dvouletým odkladem. Liberecká pobočka krajského soudu ovšem muže zprostila obžaloby, proti čemuž podala nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká dovolání.

Krajský soud mimo jiné uvedl, že podobná militaria mají dnes již jen vědecký nebo historický význam, protože současní extremisté používají spíše zástupné symboly. V mužův prospěch svědčilo, že výrobky nabízel většinou jen sběratelům, které znal. Prodával je například také filmovým produkcím pro účely natáčení historických snímků. Nejvyšší státní zastupitelství přesto trvalo na trestu, protože symboly jsou prý obecně známé a neonacisté se k nim nadále hlásí.

07-05-2007