Podle poskytovatelů se stále upřednostňují ústavy před domácí péčí

16-05-2007

Nový zákon o sociálních službách, který měl umožnit potřebným získat péči hlavně v domácím prostředí, nahrává zatím stále spíš velkým ústavům. Novinářům to v Praze řekli účastníci konference, která se zaměřila na dopad normy na začleňování do společnosti. Podle nich totiž domovy důchodců a ústavy dostaly zhruba 85 procent letošních dotací.

Zákon platí od ledna. Postižení či senioři dostávají od státu příspěvky na péči. Sami si mají platit opatrování doma či ústav. Do příspěvků by mělo letos putovat 8,9 miliardy. Podle ministra práce Petra Nečase (ODS) je potřeba deset miliard. Poskytovatelé služeb dostali v dotacích od ministerstva a krajů sedm miliard korun.

Podle ředitele sdružení Fokus a inspektora kvality služeb Pavla Nováka letošní rozdělení dotací postihlo hlavně preventivní a terénní služby, jako je osobní asistence či raná péče. "Právě tyto služby měly být podle záměru hlavně podporovány, jsou přitom nejvíc bity," uvedl Novák. Podle něj se dá předpokládat, že některé krajské ústavy budou letos nakonec "přefinancovány", naopak některým menším poskytovatelům hrozí zánik.

Podle ředitelky sdružení Duha pro lidi s mentálním postižením Taťány Kudějové se kraje při rozdělování dotací ocitly "ve střetu zájmů". Obvykle podpořily hlavně své domovy důchodců a ústavy. Podle poskytovatelů služeb by kraje přitom měly zajištění služeb naplánovat podle složení obyvatel a jejich potřeb. "Žádný kraj prakticky ale plán sociálních služeb nemá," řekla Kudějová.

Problémy přináší i to, že si lidé příspěvky na péči často nechávají a služby si neplatí. Podle Jabůrkové je k utrácení za péči ale nic nemotivuje. Podle odborníků by příspěvky měly být vázány na služby a klient by je měl dostat jen tehdy, pokud prokáže, že si za ně skutečně zajistí opatrování. Tuto úpravu by od příštího roku rád zavedl i ministr Nečas. Zvažuje i to, že by příspěvky byly v poukázkách. Počítá také se změnou systému dotací.

16-05-2007