Realistka Pittnerová zachytila dávno zmizelý svět Vysočiny

Její knihy by se daly číst jako svérázné literární dokumenty. Ač bývá tvorba Vlasty Pittnerové řazena do kategorie naivně realistických próz, i odborníci jí přiznávají výjimečný smysl pro detail, s jakým vykreslila život na chudém venkově v malebném kraji Žďárských hor. Způsobem vyprávění a do jisté míry i životními osudy je blízká Boženě Němcové. Od narození autorky lidového čtení z Vysočiny uplyne v úterý 1. ledna 150 let. Pittnerové dílo je obsáhlé a čítá na 200 knih. Její romány, zaměřené výchovně a postavené na křesťanské morálce, nejsou literární kritikou příliš ceněny. Například Arne Novák je označil za "naivně realistické, bez smyslu pro duchovní život". O to víc si jich ale váží etnografové, protože její popisy venkovského prostředí jsou velmi plastické a podrobné, navíc věrně zachycují zdejší mluvu, jež byla směsicí češtiny a němčiny.