Restituční tečka se asi odkládat nebude

Lidé budou moci své zbývající restituční nároky zřejmě uplatňovat nadále jen do konce letošního roku. Opoziční ODS se v úterý ve sněmovně nepodařilo prosadit novelu zákona o půdě, která měla takzvanou restituční tečku odsunout o čtyři roky, tedy na 31. prosinec 2009. Proti se svou parlamentní většinou postavily vládní ČSSD, část poslanců koaliční Unie svobody a opoziční KSČM. Zkrátka tak asi přijdou zemědělci, kteří se zatím marně na Pozemkovém fondu dožadovali náhradních pozemků. Od příštího roku za ně budou moci získat jen peněžní náhradu. "Finanční náhrada v těchto případech většinou reprezentuje zřetelně nižší hodnotu, než jsou náhradní pozemky," řekl novinářům předseda poslanců ODS Vlastimil Tlustý. Odmítání novely označil za výsledek "zarputilosti" sociální demokracie, která nechce o ničem takovém jednat, ačkoli navrhovanou normu vláda podpořila. Ve hře je sice ještě návrh lidovce Jana Grůzy, který chce v rámci zákona o rostlinolékařské péči restituční tečku posunout o tři roky v souvislosti s plánovaným zánikem Pozemkového fondu.

Odsunutí restituční tečky odmítla předem Agrární komora ČR. Kvůli náhradě skutečných majetkových křivd nyní odhadem žádá podle prezidenta komory Jana Veleby jen asi v 15 procentech případů o půdu skutečný restituent. Zbytek prý tvoří spekulanti, kteří si od restituentů majetkové nároky koupili. Nárok může spekulant uplatnit v kterémkoli katastru, uvedl předseda Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů Zdeněk Koubek. Čeští farmáři proto v září požádali Zgarbu, aby opět umožnil prodej státní půdy nájemcům, kteří na ní hospodaří. Chtějí tak změnit červencové usnesení Pozemkového fondu, které spekulativní nákupy zemědělské půdy s pomocí nakoupených restitučních nároků umožňuje. "K vypořádání zůstaly pozemky asi za dvě miliardy korun," řekl tehdy Veleba, podle něhož zemědělci končící patnáctiletou lhůtu k přihlášení restitučních nároků považují za dostatečně dlouhou.