Rozvědka hlídala Dubčeka v době, kdy byl velvyslancem

Někdejší komunistická rozvědka sledovala v roce 1970 veškerý pohyb a činnost politika Alexandra Dubčeka při jeho krátkém působení ve funkci velvyslance ČSSR v Turecku. Sám sledovaný to dobře věděl. Vyplývá to z autentických záznamů 1. správy Ministerstva vnitra, které současná česká rozvědka - Úřad pro zahraniční styky a informace - zveřejnila před pondělním 38. výročím od vstupu vojsk zemí Varšavské smlouvy do Československa.

Tajná služba tehdy označila sledování Dubčeka jako akci Bukanýr. Stejným slovem pak nazývali samotného Dubčeka. V souvislosti se svými diplomatickými povinnostmi se Dubček choval údajně zdrženlivě, scházel se především s velvyslanci z komunistických zemí, vyplývá ze zprávy jednoho z rozvědčíků z března 1970. Ve styku se západními kolegy se prý Dubček omezil na zdvořilostní návštěvy, odmítl přijít na byť jedinou recepci ambasadora USA. Důvodem ale prý byla i jazyková bariéra, anglicky prý uměl jen základní fráze.

Poté, co Dubčekovu éru v čele KSČ ukončil nástup Gustava Husáka na jeho post v dubnu 1969 a začátek takzvané normalizace, dosadila komunistická vláda Dubčeka 1969 na post předsedy tehdejšího Federálního shromáždění ČSSR, kde však vydržel jen do října téhož roku. V prosinci 1969 byl jmenován velvyslancem v Turecku. Společně s ním a jeho manželkou do Ankary odcestovali 26. ledna 1970 i pracovníci tehdejší tajné služby - 1. správy ministerstva vnitra, pod kterou patřila státní bezpečnost. Jeden z nich působil ve funkci Dubčekova zástupce, druhý jako tlumočník a třetí jako domovník. Z jejich záznamů vyplývá, že Dubček byl sledován nejen kvůli politické minulosti, ale také pro možné kontakty se zahraničím.

Dubček vydržel v Turecku jen do 24. června 1970. Následně jej KSČ zbavila všech politických funkcí a vyloučila ze strany. V prosinci 1970 nastoupil jako technicko-hospodářský pracovník do Západoslovenských státních lesů. V podniku se pak stal vedoucím mechanizátorem a v roce 1985 odešel do důchodu.

Po pádu komunismu v roce 1989 se Dubček opět zapojil do politiky. Stal se předsedou federálního parlamentu a slovenské sociální demokracie. Jeho život ukončila na 88. kilometru dálnice mezi Prahou a Bratislavou automobilová havárie: zemřel 7. listopadu 1992 v Praze v nedožitých 71 letech.

Autor: Peter Gabaľ