Topolánek: Voliči chtějí jasná pravidla hry, euroústava tím není

Voliči podle předsedy ODS Mirka Topolánka chtějí jasná, nediskriminační pravidla hry v rozšířené Evropské unii. Návrh evropské ústavní smlouvy tento požadavek nesplňuje, prohlásil Topolánek při debatě v Senátu o pokrocích při vyjednávání euroústavy. Čeští představitelé by měli zamezit situaci, kdy by tři větší státy v budoucí EU mohly blokovat vůli 22 zbývajících zemí. "Naši voliči chtějí hlavně jasná pravidla hry. A jsem hluboce přesvědčen (o tom), že drtivá většina lidí v této zemi nechce něco jako ústavu nebo to, co se prezentuje jako Smlouva zakládající Ústavu (pro Evropu). Chtějí jasná, nediskriminační pravidla našeho působení v Evropské unie. To si myslím, že návrh ústavy nesplňuje," uvedl Topolánek.

Připustil, že tři čtvrtiny voličů ODS si podle průzkumu této nejsilnější opoziční strany přejí euroústavu a čtyři pětiny chtějí hájení národních zájmů v EU. Topolánek ale problém vidí v tom, že občané netuší, co je to vlastně evropská ústavní smlouva, a "málokdo tuší, co jsou to vlastně ony národní zájmy". Úkolem politiků je jim to vysvětlovat, míní. Národním zájmem není vstup do EU jako cíl, "naším cílem musí být v EU obhájit naše národní zájmy," dodal. Premiér Vladimír Špidla (ČSSD) k tomu uvedl, že "základním národním zájmem České republiky je účinná Evropská unie, která je schopná mít globální vliv, a samozřejmě účinná pozice České republiky tak, aby mohla tento vliv spoluvytvářet". Evropská ústavní smlouva podle premiéra směřuje k tomu, aby pozice jednotlivých států a národů byly vyrovnané.

Hodně lidí se podle senátora ČSSD Milana Štěcha domnívá, že "EU bude do určité míry metlou i na ty někdy přízemní a malé české poměry". "Možná, že to je naivita, že z toho vystřízliví, ale je to dobrá víra. My bychom je jakýmsi zveličováním národních zájmů, které - jak řekl kolega Topolánek - ani neumíme správně definovat, neměli strašit, že to bude ztráta identity, že to bude něco horšího. Toto se používá tehdy, když chybí argumenty a síla protlačit ty své někdy možná úzké zájmy," míní Štěch. Topolánek odmítl tvrzení Daniela Kroupy (za ODA), že by české nepřijetí euroústavy znamenalo vystoupení země z unie, označil to za strašení. S Topolánkem se v tom ztotožnil do jisté míry i Špidla. Důsledkem by podle něj nebylo bezprostřední vystoupení z unie, ale Česko by se dostalo do druhořadé pozice, případně i následný odchod z EU.

Podle Topolánka by neměla vzniknout blokační minorita tří států, které zamezí dalším 22 zemím v prosazování pozitivních věcí. Na mysli měl systém přijímání většinových rozhodnutí v EU, takzvanou dvojí většinou, zohledňující počet zemí i počet obyvatel. Topolánek odmítl podléhání nátlaku takzvaného tvrdého jádra, jako příklad uvedl útoky německého kancléře Gerharda Schrödera a švédského premiéra Gorana Perssona na nízkou míru zdanění. "Výroky typu: Jestli budete snižovat přímé daně a dopustíte se toho zločinu daňového dumpingu, bude vám krácena finanční pomoc Evropské unie,...je strašidelný příklad neuvěřitelné zpupnosti," prohlásil Topolánek.