Vláda projedná návrh ODS na vznik jednotné armádní tajné služby

Vláda ve středu posoudí návrh zákona, jehož cílem je vytvoření Vojenského zpravodajství jako jednotné armádní zpravodajské služby. Předložila jej skupina poslanců ODS. Postoj vlády možná ovlivní to, že podobný návrh zákona připravila sama a projednala ho už počátkem května. Ani případný negativní postoj kabinetu k poslanecké předloze ale nezabrání tomu, aby ji následně projednal parlament. Nelze vyloučit, že sněmovna posoudí obě předlohy společně a pokusí se z nich vytvořit jeden zákon. Obdobně postupuje i jindy. Ve prospěch této varianty by hovořilo to, že obsah obou předloh je podobný - obě chtějí vznik jednotné armádní tajné služby a zavedení a posílení její parlamentní kontroly.

Nyní existuje Vojenské zpravodajství, jež se vnitřně člení na Vojenskou zpravodajskou službu (VZS), tedy rozvědku, a Vojenské obranné zpravodajství, což je kontrarozvědka. Z těchto složek teď podléhá parlamentní kontrole pouze kontrarozvědka. Obě předlohy se shodují například i v tom, že ředitele jednotného Vojenského zpravodajství by jako dosud jmenoval ministr obrany se souhlasem vlády. Už by ho ale nenavrhoval náčelník generálního štábu armády. Autoři poslaneckého návrhu Petr Nečas, Jan Vidím a Tomáš Kladívko ale navíc chtějí, aby byl ředitel jmenován, až jeho kandidaturu projedná sněmovní branný výbor. Jeho členové by přitom nemohli návrh kandidáta vetovat. Obdobně výbor postupuje už nyní při jmenování šéfa civilní kontrarozvědky. Obě předlohy nemají jednoznačný ohlas například mezi bývalými i současnými příslušníky tajných služeb. Bývalý ředitel VZS Andor Šándor před několika týdny varoval, že šéf nového Vojenského zpravodajství bude velmi mocný. Pozastavil se i nad spojením rozvědky a kontrarozvědky. Upozornil na to, že rozvědka, která pracuje v cizině, tím získá nové pravomoci a začne se stírat rozdíl mezi prací rozvědky a kontrarozvědky.