Všichni jsme podle Klause v určitém smyslu zelení

Prezident Václav Klaus pokládá za potřebné odlišit reálné problémy získávání energie od environmentalistických útoků na energetiku, hospodářství a současnou civilizaci. "To je naší povinností," zdůraznil Klaus na setkání s podnikateli, které v pražském Kaiserštejnském paláci uspořádala společnost Euronews. Klaus uvedl, že v určitém smyslu jsme všichni zelení, "protože racionální zacházení s přírodou a životním prostředím je prostě součástí našeho běžného uvažování - uvažování lidí, kteří dosáhli jistého blahobytu, jisté ekonomické úrovně a díky tomu se nemusí starat o ty nejzákladnější věci". "My v těchto kontextech ekonomických a civilizačních jsme všichni greens," uvedl prezident. Za "strašně důležité" pokládá odebrání tohoto tématu stranám zaměřeným na ekologii, což podle něho povede k vyprázdnění "zelených ideologií". Prezidenta "strašně zlobí takový ten boj proti výrobě elektrické energie", považuje to za dětinské. Podle něj je spíše šetření energií neodmyslitelnou součástí "lidské a ekonomické racionality". Za nesmyslné považuje Klaus nejrůznější dotace a subvence pro alternativní energie. Podpořil naopak výrobu energie v jaderných elektrárnách.

Klaus uvedl, že přežil také teplotní rozdíl mezi Prahou a nigerijským městem Lagosem, který navštívil minulý týden. Zatímco v Praze byla ráno teplota čtyři stupně pod nulou, večer v Lagosu bylo plus 33 stupňů Celsia. "Já jsem přežil teplotní rozdíl 37 stupňů ve zdraví. V celém světě se za století zvýšila průměrná teplota o 0,74 stupně Celsia a my jsme varováni před nedozírnými následky. Já jsem živý exemplář toho, že se 37 stupňů dá prostě přežít," dodal Klaus. Na výrok o teplotním rozdílu mezi Afrikou a středem Evropy v úterý zareagovalo Hnutí Duha. Pouhých několik stupňů průměrné globální teploty podle člena sdružení Vojtěcha Koteckého pro podnebí znamená dramatický výkyv, rozdíl mezi lokálními teplotami je něco úplně jiného. "Rozdíl globální průměrné teploty mezi dneškem a vrcholem poslední doby ledové činí minus čtyři až sedm stupňů Celsia. Dnešní Berlín, Varšavu, Londýn a New York tehdy pokrýval jeden až dva kilometry tlustý ledovec a na pražském Hradě byla studená, suchá tundra. Pokud exhalace skleníkových plynů porostou dosavadním tempem, do konce století stoupne teplota asi o plus dva až pět stupňů," konstatoval Kotecký.

Autor: Peter Gabaľ