Život v Česku se za posledních sto let protáhl o tři desetiletí

Život v Česku se za poslední století výrazně prodloužil. Muži mají šanci žít o 29 let déle než jejich předci, ženy o 32 let. V roce 1920 naděje dožití Čechů činila 47 let a Češek 49,8 roku, předloni u mužů byla na 76 letech a u žen na 81,8 roku. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Na proměny stáří a stárnutí se zaměřuje dvoudenní konference, která začala v Praze. Podle expertů přístup institucí a politiků ke stáří výrazně zaostává za demografickými změnami a v Česku by opatření k aktivnímu stárnutí měla cílit hlavně na početnou generaci 70. let, takzvané Husákovy děti.

I když se život v Česku protahuje, stále ještě je kratší než v jiných vyspělých zemích. Lidé ve Francii, Belgii, Španělsku či na Maltě žijí o několik let déle, někde i o pět. I když přibývá aktivních seniorů, kteří sportují, cestují, zajímají se o módu a okolní dění a využívají moderní technologie, pohled velké části společnosti a politiků na staré lidi se nemění. Podle geriatra Zdeňka Kalvacha v Česku stále převládá pohled na stáří jako v 19. století za doby Nerudovy básně Dědova mísa. Věk by měl přestat být identifikačním znakem, podstatné by mělo být zapojení člověka do dění a života.