05-02-2006

BrazílieBrazílie Nové číslo Českých listů píše například o výuce češtiny v Brazílii. Hispanistka Markéta Pilátová ji tu naše krajany učí opravdu netradiční formou: "Škrábu brambory, škrábeš brambory, rozmačkám česnek, rozmačkáš česnek," - časují potomci baťováků obtížná slovesa a smaží přitom bramboráky. Hodin, při kterých se hraje loutkové divadlo, zpívají moravské písničky i tancuje čardáš, se v Mato Grosso do Sul účastní pět desítek krajanů. Ve 40. letech tu pod vedením Jana Antonína Bati vznikala malá zemědělská městečka, kde rodiny baťováků žijí dodnes. Na hodiny češtiny chodí i Baťova pravnučka Guiomar, u farmářky a právničky Dolores Baťové v městečku Nová Andradina se zase každý víkend pořádá festival českých filmů. Paní Dolores totiž se svou maminkou Ludmilou přeložila pro brazilská filmová a televizní studia více než dvacítku českých filmů.

Historička Vlasta Valešová ve Vídeňských Svobodných listech informuje o novinkách z Archivu školského spolku Komenský ve Vídni. Oceňuje zejména, že Praha vídeňským krajanům po více než deseti letech vrátila vzácné archivní dokumenty, které se tehdy ztratily na výstavě pořádané v pražském Pedagogickém muzeu. Šlo o vzácné fotografie, alba, kroniky a další exponáty, jejichž ztrátu těžce nesli. Vlasta Valešová se zmiňuje i o hudební sbírce - podařilo se mj. zrekonstruovat katalog Ústřední knihovny Komenského z r. 1941. Přestože se značná část hudebnin poztrácela, sbírka dokládá, jak široký a hodnotný repertoár se v české menšině před 2. světovou válkou provozoval.

Československý ústav zahraniční ve svém bulletinu připomíná osobnost nestora českých historiků Josefa Polišenského, který se kromě jiného věnoval i dějinám českého vystěhovalectví na americký kontinent. Je autorem asi tisícovky vědeckých prací, vydal například dvoudílná vysokoškolská skripta Češi a Amerika, ve kterých zmapoval exil z českých zemí v Americe během minulých století. Zajímavá je například jeho zmínka o hornících z česko-saského Krušnohoří, kteří se už v roce 1530 vrátili z Nového světa poté, co tam neúspěšně hledali eldorádo. V roce 1585 se mezi kolonisty a hornickými experty do Ameriky plavil i Joachim Ganz z Prahy. Ani on však ve Virginii žádné zlato nenašel, opustil Ameriku a žil jako obchodník v anglickém Bristolu.

O publikaci o dějinách československého exilového skautingu v letech 1939 až 1992 se dočtete ve Zpravodaji Čechů a Slováků ve Švýcarsku. Josef Cihlář, který se skautingem začal ještě před 2. světovou válkou, v ní zpracovává archiválie exilových skautských oddílů především ve Švýcarsku, Německu, Holandsku a Rakousku. V knize jsou však i zajímavé kapitoly o skautském hnutí v Anglii za 2. světové války, o skautingu v uprchlických táborech a skautech v Kanadě, Spojených státech a jinde v zámoří.

Jednota, časopis českých krajanů v chorvatském Daruvaru, přináší portrét významného sochaře a zakladatele moderního chorvatského designu Josefa Zemana, příslušníka české menšiny v Chorvatsku. Jeho abstraktní plastiky i designérské návrhy jsou ve sbírkách tří desítek galerií v Chorvatsku i v zahraničí. Zeman uspořádal na dvě stovky výstav, jeho díla viděli návštěvníci v Paříži i v Japonsku, věnoval se ale i videoprojekcím a multimediálním projektům. Od jeho smrti uplynulo v těchto dnech pět let.

 

05-02-2006