Z krajanského tisku

0:00
/
0:00

České listy ve svém říjnovém čísle přinášejí portréty dvou českých exulantů. Etnolog Stanislav Brouček ve svém cyklu Odcházeli, aby... přibližuje životní osudy dlouholetého politického vězně a později emigranta ve Švédsku Otakara Štorcha.

České listy ve svém říjnovém čísle přinášejí portréty dvou českých exulantů. Etnolog Stanislav Brouček ve svém cyklu Odcházeli, aby... přibližuje životní osudy dlouholetého politického vězně a později emigranta ve Švédsku Otakara Štorcha. Jako devatenáctiletý student byl v roce 1952 odsouzen za šíření protikomunistických letáků. V jáchymovských uranových dolech pak zůstal až do amnestie v roce 1960. Do exilu se mu podařilo uprchnout v roce 1967 přes Jugoslávii. Usadil se ve Švédsku, kam se za ním po roce mohla vypravit i jeho rodina, a dalších dvaadvacet let tam pracoval u vrtné společnosti. Věnuje se ale i literární tvorbě, v exilu vydal čtyři básnické sbírky a pro místní rozhlasovou stanici ve Stockholmu připravoval pořady o českém exilu. Od polské exilové v Londýně za tuto činnost získal v roce 1984 vyznamenání. České listy představují i dramatický osud Češky Iky de Detrich, která se v roce 1983 provdala za Australana. Během návštěvy Austrálie však musela v tehdejším socialistickém Československu nechat svoji dceru, a když se pro ni vrátila, odmítly je čs. úřady propustit zpět do Austrálie. Jednání s úřady trvalo téměř dva roky, během nichž pro její odjezd do Sydney intervenovalo i několik australských ministrů a guvernér. Ten dokonce Československu pohrozil sankcemi, pokud Ice de Detrich neumožní odjezd za manželem. Australský parlament nakonec přijal změnu imigračního zákona, aby spolu s dcerou mohla získat australské občanství na britském velvyslanectví v Praze. Kauza Iky de Detrich následně pomohla spojit další rodiny, kterým české úřady bránily vycestovat za svými nejbližšími do Austrálie. Dnes paní de Detrich pracuje pro české vysílání v Sydney, které přebírá i programy naší rozhlasové stanice Radia Praha.

Americké listy informují o snaze amerických kongresmanů zrušit vízovou povinnost pro české občany při cestách do Spojených států. Skupina kongresmanů se obrací na americkou ministryní zahraničí Riceovou s výzvou, aby se zasadila o zařazení Čechů, Slováků a občanů dalších nových zemí Evropské unie ze střední Evropy a Pobaltí do bezvízového režimu. Podle kongresmanů je třeba přesvědčit Kongres o tom, že nováčci v unii nepředstavují pro Spojené státy bezpečnostní riziko.

Týden zahraničních Čechů 2006,  foto: Martina Stejskalová
Čtrnáctideník informuje i o výzvě, podle níž by měl každý Čechoameričan žijící v USA oslovit svého kongresmana a požádat jej, aby zrušení víz pro české občany podpořil. Text dostanou Čechoameričané v obálce, stačí ho jen podepsat a odeslat svému zástupci v Kongresu. Ministr zahraničí Alexander Vondra přirovnal tuto novou kampaň ke snaze o vstup Česka do Severoatlantické aliance.

Zpravodaj Čechů a Slováků ve Švýcarsku se obsáhle vrací k Týdnu zahraničních Čechů, který proběhl v Praze v druhé polovině letošního září. Cituje například z rozhovoru, který Radiu Praha poskytl Čechoameričan Martin Jan Stránský. Ten soudí, že Češi dosud nenašli svou identitu - bránila jim v tomu nejen nešťastná historie země, ale i nedostatky ve vzájemném porozumění. Zamýšlí se i nad tím, proč mají Češi ke svým krajanům rezervovaný vztah. Měsíčník přináší i portréty dvou ministrů kabinetu Mirka Topolánka, Petra Jana Kalaše jako ministra životního prostředí a herce a spolupracovníka Radia Svobodná Evropa Martina Štěpánka, který řídí resort kultury. Zpravodaj připomíná, že oba prožili dlouhá léta v exilu.