Z krajanského tisku

Josef Beran
0:00
/
0:00

Až dvě novinové strany věnují Vídeňské svobodné listy osobnosti kardinála Josefa Berana, od jehož narození loni v prosinci uplynulo 120 let a letos na jaře si připomeneme 40 let od jeho smrti.

Až dvě novinové strany věnují Vídeňské svobodné listy osobnosti kardinála Josefa Berana, od jehož narození loni v prosinci uplynulo 120 let a letos na jaře si připomeneme 40 let od jeho smrti.

Listy popisují jeho pohnutý osud a cestu do exilu a připomínají vystoupení kardinála Berana na posledním zasedání 2. Vatikánského koncilu, v němž připomenul škody, které českému národu a církvi způsobilo upálení Mistra Jana Husa a násilná rekatolizace v 17. století. „Byl to historický krok k novému přístupu katolíků k Husovi a českým dějinám,“ píší Vídeňské svobodné listy a stručně připomínají kardinálovu návštěvu krajanů ve Vídni nebo jeho cestu do Texasu.

Bulettin Československého ústavu zahraničního pokračuje v představování československých a českých památníků ve světě fotografií z daleké Austrálie. Památník věnovaný padlým za samostatnost a svobodu vlasti a 50 letům Československé republiky byl v roce 1968 postaven v místě zvaném Locks Way, Belgrave South, poblíž Melbourne. Krajané tam mají objekt, kterému říkají Šumava, kde se sjíždějí každou první neděli v měsíci na bohoslužby a jinak zde piknikují a cítí se zde jako doma, píše bulettin.

Nový domov přináší rozhovor s malířem, grafikem a ilustrátorem Pavlem Skalníkem, který už léta žije v Torontu. „Já jsem se vlastně nerozhodl emigrovat,“říká v rozhovoru Skalník a vysvětluje, že po studiích na Akademii výtvarných umění odjel do Francie, kde mu jeho francouzská žena porodila syna 20. srpna 1968. „A protože jsem palič mostů, tak jsem se z kliniky, kde se dítě narodilo, sebral a odešel na prefekturu, kde jsem požádal o politický azyl. Do domoviny jsem se vrátil až po 25 letech,“ vysvětluje výtvarník.

Zpravodaj Českého krajanského spolku Beseda v Belgii ve svém prvním letošním vydání už zve čtenáře na březnovou premiéru divadelního představení Manon Lescaut Vítězslava Nezvala a v článku zpravodaje Českého rozhlasu v Bruselu Pavla Nováka nahlíží do zákulisí, přesněji na jednu ze zkoušek ochotnického spolku Čechů žijících v Belgii nazvaného „Jen tak“.

„My jsme se rozhodli tentokrát uvést hodně poetickou hru. Možná, že je to takový trochu kontrast proti duchu, který v Evropské unii převládá. To je duch racionalismu a přesně definovaných pojmů. Kdežto poezie je založená spíš na pojmech, které jsou nejasné a každý pod nimi může vnímat něco jiného. My se domníváme, že je potřeba obohatit náš život také o ten poetický rozměr,“ vysvětluje v článku svůj záměr režisér a umělecký vedoucí souboru Tomáš Lajkep.


Autor: Peter Gabaľ
klíčové slovo:
spustit audio