Související články

Celkem 100 miliard korun půjde v letech 2021 až 2027 z evropských dotací na rozvoj a podporu regionů. To je zhruba o pětinu míň, než měl k dipozici integrovaný regionální operační program v předchozím období. Informovala o tom ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová za Hnutí ANO. Peníze se regionům rozdělují podle cílů, které určuje Evropská komise. Zvýší se také míra národního spolufinancování ze současných 15 procent na 30 procent. U některých regionů to bude až na 45 procent.

Některé kraje se kvůli změnám v evropském Integrovaném regionálním operačním programu (IROP) obávají, zda najdou ve svých rozpočtech dost peněz na spolufinancování dotací EU.

Správa železnic plánuje v příštím roce investovat do rozsáhlých modernizací nádražních budov přes 720 milionů korun. Letos to zatím bylo kolem 405 milionů korun. Organizace vypíše také tendry na kompletní rekonstrukci 23 budov. Na konferenci Nádráží 2019 to řekl náměstek Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) Mojmír Nejezchleb. V Česku je více než 3000 nádražních budov. Náklady na kompletní rekonstrukce nádraží se postupně zvyšují. Ještě v roce 2018 to bylo 208 milionů korun. V příštím roce by tak měly vzrůst až o 70 procent. K financování modernizací správa železnic využívá vedle národních peněz také dotace z evropských fondů. V rámci rekonstrukcí a oprav by se měl postupně zlepšovat i bezbariérový přístup do nádražních budov a na nástupiště. V současnosti má bezbariérový přístup 37 procent nádražních budov, které se nacházejí na koridorových tratích. Po rekonstrukcích, které SŽDC v současnosti připravuje nebo realizuje do roku 2025, by to mělo být 45 procent budov. U nástupišť by se podíl s bezbariérovým přístupem měl zvýšit až o 20 procent na 73 procent.

Správa železnic se o nádraží stará od roku 2016, kdy je převzala od Českých drah.

Šest vzácných historických rukopisů z přelomu 14. a 15. století, tedy z doby římského a českého krále Václava IV., si mohou do soboty prohlédnout lidé v pražském Klementinu. Národní knihovna je uvolnila ze svých trezorů, aby tak připomněla letošní 600. výročí Václavova úmrtí.

Zástupci vlády a čtyř největších komerčních bank (ČSOB, Komerční banky, České spořitelny a UniCredit Bank) podepsali memorandum o spolupráci při vzniku Národního rozvojového fondu. Ten má sloužit k financování investičních projektů na podporu sociálního a ekonomického rozvoje. Banky do fondu investují sedm miliard korun.

Městské státní zastupitelství v Praze zastavilo v pátek trestní stíhání premiéra Andreje Babiše z hnutí ANO a všech obviněných v kauze Čapí hnízdo. Zastupitelství to uvedlo na svém webu. Vedoucí městský státní zástupce Martin Erazím to zdůvodnil tím, že Farma Čapí hnízdo splnila podmínky malého a středního podniku, na podporu dotace z unijních peněz tak měla nárok.

Letošní léto v pražském Klementinu bylo nejteplejší v historii této nejstarší stanice v Česku, na níž se počasí nepřetržitě sleduje už od roku 1775. Průměrná teplota od začátku června do konce srpna dosáhla 22,9 stupně Celsia, čímž o dvě desetiny překonala dosavadní maximum loňského léta. Informovali o tom meteorologové. Největší zásluhu na rekordní hodnotě má mimořádně teplý červen. Oproti normálu let 1981 až 2010 byla průměrná teplota letošního léta o 2,9 stupně vyšší, odchylka od dlouhodobého průměru 1775 až 2014 činí dokonce 3,9 stupně.

Stavebnictví v červenci zrychlilo meziroční růst na 6,5 procenta z červnových 1,2 procenta. Pozemní stavitelství, kam spadá stavba bytů, kanceláří nebo skladů, zrychlilo růst z červnových 1,5 procenta na pět procent. Inženýrské stavitelství, které tvoří z velké části dopravní infrastruktura, v červenci vzrostlo o 10,4 procenta, v červnu o 0,7 procenta. Oznámil to Český statistický úřad. V červenci se začalo stavět o 24,3 procenta více bytů než před rokem, v červnu zahájená bytová výstavba stoupla o 8,3 procenta. Letos v červenci se začalo stavět 3088 bytů. V rodinných domech počet zahájených staveb meziročně klesl o 0,2 procenta, v bytových domech vzrostl více než trojnásobně.

Průmyslová výroba v Česku v červenci meziročně rostla o 5,6 procenta po červnovém poklesu o šest procent. Letošní červenec měl ale o dva pracovní dny více než loňský. Po očištění tak byla průmyslová produkce meziročně vyšší pouze o 0,1 procenta. K růstu nejvíce přispěla výroba aut a elektrických zařízení.

Čeští diplomaté předali Evropské komisi odpověď Prahy na předběžný návrh jedné z auditních zpráv k údajnému střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). ČTK to potvrdily informované zdroje. Komise by nyní měla český pohled na věc zohlednit ve finální verzi své zprávy. Podle návrhu auditní zprávy, jehož text letos unikl do médií, má Babiš stále vliv na svou bývalou firmu Agrofert, a je proto ve střetu zájmů při čerpání peněz z evropských fondů. Česko by kvůli tomu mohlo vracet do rozpočtu EU kolem 450 milionů korun. Premiér možnost střetu zájmů důrazně a opakovaně odmítá a uvádí, že vracení peněz nehrozí.

Aktivní politika v rámci Evropské unie, obhajoba českých zájmů pří projednávání nového rozpočtového rámce EU a také intenzivní PR České republiky jako mimořádně úspěšné země. To jsou hlavní úkoly české zahraniční politiky, o kterých mluvil premiér Andrej Babiš na setkání s českými velvyslanci.

Ministerstvo kultury (MK) v letech 2016 až 2018 rozdělovalo peníze na kulturní aktivity složitě, neefektivně a netransparentně, podpora byla roztříštěná a kvůli chybějícímu informačnímu systému náročná pro poskytovatele i příjemce. Na základě prověrky o tom informoval Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). I když MK podle kontrolorů už po předchozí kontrole před pěti lety slíbilo nápravu, nedostatky přetrvávaly. Ministerstvo kultury tvrdí, že od letošního roku platí příkaz ministra, který sjednotil a podrobně upravil systém dotací a do velké míry odstranil roztříštěnost, složitost, administrativní zátěž a neefektivitu dotačních výběrových řízení.

Nejvyšší kontrolní úřad kontroloval poskytnutí zhruba 500 až 600 milionů korun v letech 2016 až 2018 na aktivity, jako jsou tanec, divadlo, literatura, hudba nebo výtvarné umění. Za přidělení dotací bylo v té době zodpovědných devět odborů ministerstva, které postupovaly rozdílně, zjistil NKÚ. "Například pokud příjemce pořádal festival zahrnující divadlo i tanec, musel podat dvě žádosti o podporu. Každé výběrové řízení spravoval jiný odbor ministerstva s odlišnými požadavky," uvedl NKÚ v tiskové zprávě. Nedostatky zjistil také u některých příjemců dotací. Například jeden vypracoval každý rok dvě verze vyúčtování - v prvním vykazoval zisk, v opraveném vyúčtování vykazoval ztrátu, ministerstvo kultury ale několik let za sebou vyúčtování přijalo bez výhrad a každoročně tomuto žadateli přidělilo dotaci, kterou požadoval, a to ve výši desítek milionů korun.