Související články

Jednání o rozpočtu EU na roky 2021 až 2027 provázejí spory. Každá ze zemí chce zohlednit své požadavky. Proti sobě stojí zejména snahy států západní a severní Evropy a skupiny Přátel koheze z východního a jižního křídla EU.

Počet nově dokončených pasivních domů, tedy domů s velmi nízkou spotřebou energie, loni v Česku meziročně vzrostl zhruba o pětinu na 1200. Celkově jich je asi 7200. Většinou jde o rodinné domy. Podíl nových pasivních domů na celkovém počtu nově postavených rodinných domů loni stoupl o procentní bod na šest procent. ČTK to sdělil ředitel Centra pasivního domu Tomáš Vanický. Podle Českého statistického úřadu bylo v Česku loni dokončeno 19.245 rodinných domů.

"Uvedená čísla jsou pouze orientační. Přesné statistiky stále neexistují, a tak čerpáme z četnosti zájmu žadatelů o konzultace při projektu i výstavbě v Centru pasivního domu, dále z údajů programu Nová zelená úsporám, kde v minulém roce vzrostl počet zájemců meziročně téměř o sto procent," uvedl Vanický.

Pro pasivní dům je klíčové zpětné získávání tepla, takzvaná rekuperace, kdy systém trubek vyměňuje vzduch a teplo zůstává uvnitř. První dům, kterému se říká pasivní, byl postaven v roce 1990 v německém Darmstadtu.

Česká republika nehodlá při vyjednávání o dlouhodobém rozpočtu Evropské unie dělat kompromisy a bude usilovat o zvýšení příspěvků pro méně vyspělé země proti současnému návrhu. Prohlásil to český premiér Andrej Babiš po jednání s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem, s nímž probíral českou pozici před mimořádným rozpočtovým summitem plánovaným na 20. února. Vrcholné jednání podle Babiše vzhledem k dosavadní neústupnosti jednotlivých zemí zřejmě dohodu nepřinese.

Babiš Michelovi zopakoval, že Česko chce podobně jako další státy čerpající z fondů soudržnosti v rozpočtu na roky 2021 až 2027 zachovat současný objem peněz na kohezi, z nichž profitují hlavně méně rozvinuté státy. Požadavky zemí východního a jižního křídla EU však narážejí na odpor některých bohatších zemí západu a severu, které by rády i s odvoláním na britský odchod z unie chtěly dále snížit celkovou výši rozpočtu i peněz na kohezi. Současný návrh počítá s tím, že proti končícímu sedmiletému období ubyde ve fondech kohezní politiky téměř 40 miliard eur (skoro bilion korun). Podle Babiše je nynější návrh nepřijatelný, neboť Česko v něm na rozdíl od některých vyspělejších zemí tratí v příspěvcích z unijních fondů.

Průmyslová výroba v Česku se loni meziročně snížila o 0,4 procenta, klesla tak po pěti letech. Zatížil ji útlum průmyslu v západní Evropě a především v Německu, ale také celní spor USA a Číny či brexit. I přes zpomalení v Německu a Číně se ale dařilo českému obchodu, který loni zvýšil přebytek o 50 miliard na 149 miliard korun. Letošní obchod podle analytiků loňský nepřekoná, růstu vývozu i dovozu bude bránit zhoršení ekonomických podmínek ve světě a třeba i vliv šířícího se koronaviru na růst čínské ekonomiky. Trojici statistických dat završuje stavebnictví, které loni třetím rokem rostlo, a to o 2,4 procenta. Stavební firmy v Česku zahájily loni stavbu 12.491 bytů v bytových domech, meziročně o 72 procent více. Byl to nejvyšší počet od roku 2008. Nejvíce jich bylo v Praze, kde počet zahájených staveb stoupl více než dvojnásobně. Rodinných domů se v Česku loni začalo stavět o čtyři procenta více než před rokem.

Stát poskytne na výzkumné projekty v dopravě téměř půl miliardy korun. Peníze budou rozděleny do celkem 48 projektů, které uspěly ve veřejné soutěži. Informovalo o tom ministerstvo dopravy. Projekty by se měly zaměřit na inovace a nové postupy pro dopravní stavby či novinky v provozu. Stát pro výzkumné projekty vyhlásil veřejnou soutěž, do které firmy přihlásily 141 projektů. Z nich bylo vybráno 48 návrhů, které by podle ministerstva měly mít uplatnění v praxi. Maximální částka na jeden projekt byla 50 milionů korun a s jejich realizací se počítá v následujících letech. Projekty by měly přispět ke zvýšení bezpečnosti a plynulosti provozu, zvýšit její přístupnost a rozvíjet nové koncepty v dopravě. Mezi podporované projekty patří například výzkumy zaměřené na dopravní modely a predikce, životnost vozovek, diagnostiku mostních konstrukcí nebo také využití družicové navigace v dopravě, bezpilotní prostředky, elektromobilitu nebo autonomní řízení.

Díky přílivu velmi teplého vzduchu od jihozápadu vystupovaly dnes teploty v Česku většinou nad deset stupňů Celsia, místy ale přesáhly i 15 stupňů. Počasí tak odpovídalo spíše první dubnové dekádě než konci ledna, kdy se teploty obvykle pohybují kolem dvou stupňů. Teplotní rekordy pro poslední lednový den padly téměř na polovině dlouhodobě měřicích stanic a neodolal ani rekord v pražském Klementinu, kde se měří 245 let. Nejvyšší teplotu dnes meteorologové naměřili v Kopistech na Mostecku, kde bylo 15,5 stupně Celsia. Neobvykle vysoké teploty by podle meteorologa Martina Tomáše měly v Česku být i v sobotu.

Česká římskokatolická církev může v budoucnu v zemi vytvořit první církevní banku, informovala Česká televize. Úředníci církve se připravují na situaci, kdy přestane dostávat státní příspěvky. Stát bude částečně dotovat provoz církví ještě deset let. Příspěvek se postupně snižuje, ale církve zároveň dostávají peníze za nevydaný majetek v restitucích. Největší část patří katolickým diecézím. A ty příspěvky investují, aby přinášely další peníze. Koupily třeba malé pražské nemocnice, vstoupily i do kampeličky a zvažují i zřízení první církevní banky. Diecéze peníze investují do cenných papírů a hlavní fond jim vydělává průměrně kolem šesti procent ročně. Kvůli suchu a kůrovci naopak církevní lesy počítají až miliardové ztráty. I proto biskupství šetří. Ze ziskových projektů katolická církev plánuje v budoucnu dotovat své duchovní aktivity.

Ministerstvo pro místní rozvoj upraví návrh stavebního zákona tak, že úředníci odpovědní za stavební řízení na úrovni obcí nebudou převedeni do nového státního modelu. Původně mělo pod stát přejít 13.500 úředníků, nyní to bude asi 7000. Novinářům to po schůzce s premiérem Andrejem Babišem (ANO) a šéfem Svazu měst a obcí Františkem Luklem řekla ministryně Klára Dostálová (za ANO). Podle Lukla je ústupek kompromisem, na který budou slyšet i ostatní kritici nové právní úpravy.

Zákon by měl nově zachovat stavební úřady na úrovni obcí. "Pro běžného občana by zůstalo vše tak, jak je, první bod, se kterým by komunikoval, by byl obecní stavební úřad," uvedla Dostálová. Dále by ale rozhodovaly státem řízené krajské úřady a centrála. Rovnou na úrovni státu by se měly řešit liniové a velké veřejně prospěšné stavby. Babiš podle Dostálové trvá na tom, aby zákon vstoupil v platnost 1. ledna 2021. Svaz měst a obcí po dnešním jednání už netrvá na tom, aby byl zákon stažen, ale stačí mu jeho dopracování.

Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí minulého roku zpomalila meziroční růst na 2,5 procenta, zatímco ve druhém čtvrtletí rostla o 2,8 procenta. Loni v listopadu klesla průmyslová výroba a naopak stavebnictví se vrátilo k růstu. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). "Hlavní tahounem růstu je především domácí poptávka, především spotřeba domácností. Za celý rok 2019 by se měl růst tuzemské ekonomiky pohybovat kolem 2,5 procenta," uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler. Tento rok bude podle něj klíčový pro vývoj české ekonomiky situace v zahraničí, která stále vykazuje známky zpomalování.

Nový stavební zákon, který má urychlit a zjednodušit povolování staveb, má být účinný od poloviny roku 2023. ČTK to sdělila ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO). Platit by měl sice již od příštího roku, což je podle mnohých expertů příliš ambiciózní plán, řídit se jím však budou muset dotčené subjekty až po datu účinnosti. Přechodná doba bude sloužit k tomu, aby se s ním stačily seznámit. Norma má řadu kritiků, podle nichž například nahrává developerům a nechrání veřejné zájmy. Podle některých oponentů je protiústavní.

Podle ministerstva by se mělo povolovací řízení u staveb ze současného průměru 5,4 roku zkrátit na jeden rok. Odborníci však upozorňují, že to jsou termíny pro větší projekty, povolování stavby například rodinných domů je většinou mnohem kratší. Návrh počítá s tím, že se územní řízení, stavební řízení a posouzení vlivů na životní prostředí (EIA) sloučí do jednotného povolovacího řízení. Důležitou součástí je podle ministerstva digitalizace stavební agendy.