Související články

Premiér Andrej Babiš /ANO/ v nedělních Otázkách Václava Moravce v České televizi zopakoval, že ve svém údajném střetu zájmů neporušil zákon, protože své firmy vložil do svěřenského fondu. Reagoval tak na to, že Evropská komise v pátek do ČR zaslala konečné znění zprávy o auditu dotací, které společnost Agrofert čerpala ze strukturálních fondů Evropské unie.

Obsah zprávy zatím nebyl zveřejněn, byla předána Ministerstvu pro místní rozvoj ČR, které má evropské dotace ve své gesci. Ředitel české pobočky Transparency International David Ondračka ministerstvo vyzval, aby výsledky auditu zveřejnilo. Ondračka soudí, že zpráva potvrdí, že Babiš je ve střetu zájmů.

Evropská komise v pátek zaslala českým úřadům konečnou zprávu o výsledcích auditu dotací, které byly vyplaceny skupině Agrofert z evropských strukturálních fondů. Mluvčí komise však označila obsah zprávy za důvěrný a nechtěla ho komentovat. Audit byl předán českému ministerstvu pro místní rozvoj.

Podle předběžné zprávy, která na jaře unikla do médií, je český premiér Andrej Babiš ve střetu zájmů, protože má stále vliv na společnost Agrofert. Česko by kvůli tomu muselo do unijního rozpočtu vracet až 450 milionů korun. Premiér to odmítá s tím, že svůj podnik vložil do svěřenských fondů.

Česká republika není podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) schopna sama zaplatit přechod na nízkoemisí ekonomiku, kterou plánuje Evropská unie k roku 2050. Chce proto na to od unie stovky miliard korun mimo dosavadní kohezní fondy. Brabec to uvedl na tiskové konferenci k pondělnímu summitu OSN o klimatu v Madridu a summitu EU na stejné téma v polovině prosince. Premiér Andrej Babiš (ANO) zopakoval, že Česko musí mít také právo samo rozhodovat o výstavbě jaderných zdrojů. Ty by měly v roce 2050 tvořit polovinu energetického mixu.

Česko počítá s tím, že v cílovém roku bude pětinu zdrojů stále tvořit uhlí a plyn. Přechod bude podle Brabce znamenat revoluci ve všech odvětvích, například i v zemědělství a službách. Česko proto bude potřebovat pomoc ve financování, a to mimo stávající programy soudržnosti, kterými Evropa usiluje o dorovnání životní úrovně mezi regiony. "Evropa nám musí umožnit, abychom postavili jaderné bloky. Máme jasný plán, jak chceme stavět, pro nás je jádro klíč," uvedl Babiš. Premiér také vyzval k setkání účastníky studentské stávky za klima, kteří se dnes sešli nedaleko úřadu vlády. "Ti, kteří protestují, s námi nemluví. Já je vyzývám, že se rádi setkáme," řekl. Konec uhelných elektráren v časovém rámci, který požadují stávkující, by podle Brabce znamenal "návrat na stromy".

Zemědělci dostanou příští rok 3 miliardy a 800 milionů korun v národních dotacích. To je stejně jako měli letos. V pondělí částku schválila vláda. Nejvíce peněz - přes miliardu korun - by mělo jít na zlepšování podmínek v chovech hospodářských zvířat. Podle ministra zemědělství Miroslava Tomana za ČSSD mají peníze pomoct hlavně při chovu prasat a drůbeže. Právě tato odvětví ztrácí svou pozici, i když by mohla konkurovat zahraničním producentům. Do živočišné výroby by měly směřovat 2 miliardy 7 miliónů korun.

Klinické studie jsou pro pacienty šancí, jak se dostat k moderní léčbě o několik let dříve, než začne být lék běžně používán. V České republice se do testování nových léků každoročně zapojí tisíce nových pacientů. V posledních letech ale počet žádostí na provádění klinických studií v Česku klesá. Farmaceutické firmy dávají přednost okolním zemím. Důvodem je rychlejší proces schvalování. Přínos klinických studií je přitom důležitý nejen pro pacienta a vědu, ale také pro české zdravotnictví – ušetří mu stovky milionů korun.

Ve vyřizování stavebního povolení kleslo Česko meziročně ze 156. místa na 157. příčku mezi 190 porovnávanými zeměmi. Vyplývá to z každoroční zprávy Doing Business, kterou zveřejnila Světová banka (SB). Kromě délky vyřizování v ní banka hodnotí i jiná kritéria jako například transparentnost nebo složitost celého procesu. Nejlépe v hodnocení vyšel stejně jako loni Hongkong, nejhůře Jemen, Eritrea, Libye, Somálsko a Sýrie. V Česku je na získání potřebných razítek potřeba stejně jako loni 246 dní, sedmkrát více než v nejrychlejším Singapuru. Světová banka vychází z legislativních dat pro povolování skladových prostor. Z okolních států je nejvýše Německo (30.), následují Polsko (39.), Rakousko (49.), Maďarsko (108.) a Slovensko (146.).

Podle výkonné ředitelky developerské společnosti Central Group Michaely Tomáškové je ve skutečnosti doba pro vydání stavebních povolení mnohem delší než uvedených 246 dní. "Analytici Světové banky zkoumají pouze délku povolovacího řízení definovanou zákonem. Ve skutečnosti je to mnohem déle. Například v Praze je časté, že povolení stavby běžného bytového domu trvá deset i více let," uvedla Tomášková. Nový stavební zákon, který připravilo ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), má urychlit a zjednodušit povolování staveb. Podle MMR by se mělo povolovací řízení u staveb ze současného průměru 5,4 roku zkrátit na jeden rok. Věcný návrh nového stavebního zákona schválila v červnu vláda, zákon by měl platit od roku 2021.

Evropská komise Česku proplatila přes třicet procent dotací určených na programové období 2014 až 2020. Do jeho konce zbývá pouhý jeden rok. Česko dostalo přidělených zhruba 618 miliard korun. Zatím z EU dostalo přes 201 miliard.

Ministerstvo průmyslu a obchodu podle Nejvyššího kontrolního úřadu nedostatečně kontrolovalo rozdělování dotací. Ten našel problémy v oblasti informačních a komunikačních technologií. Unijní dotace měly podpořit malé a střední podniky, ale více než třetina jich směřovala k velkým podnikům i nadnárodním korporacím. Podpora z EU, rozdělovaná ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO), měla firmám pomoci třeba ke vzniku datových center. Firmy si ale z peněz pořídily třeba fotoaparát, dron nebo letadlo s hangárem. Z celkových více než 7 miliard směřovalo k velkým podnikům 2,5 miliardy korun. Resort zjištění kontrolorů potvrdil, jejich zpráva se však podle mluvčí MPO Filipové vztahuje zejména k letům 2012 až 2018, kdy ministerstvo už dříve přijalo nápravná opatření.

Celkem 100 miliard korun půjde v letech 2021 až 2027 z evropských dotací na rozvoj a podporu regionů. To je zhruba o pětinu míň, než měl k dipozici integrovaný regionální operační program v předchozím období. Informovala o tom ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová za Hnutí ANO. Peníze se regionům rozdělují podle cílů, které určuje Evropská komise. Zvýší se také míra národního spolufinancování ze současných 15 procent na 30 procent. U některých regionů to bude až na 45 procent.

Některé kraje se kvůli změnám v evropském Integrovaném regionálním operačním programu (IROP) obávají, zda najdou ve svých rozpočtech dost peněz na spolufinancování dotací EU.

Správa železnic plánuje v příštím roce investovat do rozsáhlých modernizací nádražních budov přes 720 milionů korun. Letos to zatím bylo kolem 405 milionů korun. Organizace vypíše také tendry na kompletní rekonstrukci 23 budov. Na konferenci Nádráží 2019 to řekl náměstek Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) Mojmír Nejezchleb. V Česku je více než 3000 nádražních budov. Náklady na kompletní rekonstrukce nádraží se postupně zvyšují. Ještě v roce 2018 to bylo 208 milionů korun. V příštím roce by tak měly vzrůst až o 70 procent. K financování modernizací správa železnic využívá vedle národních peněz také dotace z evropských fondů. V rámci rekonstrukcí a oprav by se měl postupně zlepšovat i bezbariérový přístup do nádražních budov a na nástupiště. V současnosti má bezbariérový přístup 37 procent nádražních budov, které se nacházejí na koridorových tratích. Po rekonstrukcích, které SŽDC v současnosti připravuje nebo realizuje do roku 2025, by to mělo být 45 procent budov. U nástupišť by se podíl s bezbariérovým přístupem měl zvýšit až o 20 procent na 73 procent.

Správa železnic se o nádraží stará od roku 2016, kdy je převzala od Českých drah.