Související články

Česká římskokatolická církev může v budoucnu v zemi vytvořit první církevní banku, informovala Česká televize. Úředníci církve se připravují na situaci, kdy přestane dostávat státní příspěvky. Stát bude částečně dotovat provoz církví ještě deset let. Příspěvek se postupně snižuje, ale církve zároveň dostávají peníze za nevydaný majetek v restitucích. Největší část patří katolickým diecézím. A ty příspěvky investují, aby přinášely další peníze. Koupily třeba malé pražské nemocnice, vstoupily i do kampeličky a zvažují i zřízení první církevní banky. Diecéze peníze investují do cenných papírů a hlavní fond jim vydělává průměrně kolem šesti procent ročně. Kvůli suchu a kůrovci naopak církevní lesy počítají až miliardové ztráty. I proto biskupství šetří. Ze ziskových projektů katolická církev plánuje v budoucnu dotovat své duchovní aktivity.

Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí minulého roku zpomalila meziroční růst na 2,5 procenta, zatímco ve druhém čtvrtletí rostla o 2,8 procenta. Loni v listopadu klesla průmyslová výroba a naopak stavebnictví se vrátilo k růstu. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). "Hlavní tahounem růstu je především domácí poptávka, především spotřeba domácností. Za celý rok 2019 by se měl růst tuzemské ekonomiky pohybovat kolem 2,5 procenta," uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler. Tento rok bude podle něj klíčový pro vývoj české ekonomiky situace v zahraničí, která stále vykazuje známky zpomalování.

Nový stavební zákon, který má urychlit a zjednodušit povolování staveb, má být účinný od poloviny roku 2023. ČTK to sdělila ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO). Platit by měl sice již od příštího roku, což je podle mnohých expertů příliš ambiciózní plán, řídit se jím však budou muset dotčené subjekty až po datu účinnosti. Přechodná doba bude sloužit k tomu, aby se s ním stačily seznámit. Norma má řadu kritiků, podle nichž například nahrává developerům a nechrání veřejné zájmy. Podle některých oponentů je protiústavní.

Podle ministerstva by se mělo povolovací řízení u staveb ze současného průměru 5,4 roku zkrátit na jeden rok. Odborníci však upozorňují, že to jsou termíny pro větší projekty, povolování stavby například rodinných domů je většinou mnohem kratší. Návrh počítá s tím, že se územní řízení, stavební řízení a posouzení vlivů na životní prostředí (EIA) sloučí do jednotného povolovacího řízení. Důležitou součástí je podle ministerstva digitalizace stavební agendy.

Zisk v zemědělství očištěný o investiční dotace loni stoupl o více než dvě miliardy korun na více 19,4 miliardy korun, uvedl dnes na základě dat zemědělské datové účetní sítě FADN ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD). Jde zatím o odhad, který Ústav zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI) vytvořil na základě údajů ze 1450 zemědělských podniků. Produkce stoupla o 9,1 miliardy Kč na 151,4 miliardy korun. Zároveň stouply také náklady o šest miliard na 175 miliard korun. Na lepším hospodářském výsledku se podle ministerstva podílela dobrá sklizeň ozimů, kukuřice, brambor, chmele, máku, zelí, mrkve, meruněk nebo třešní. Mírně klesly ceny živého skotu, rostly ceny prasat a stagnovaly ceny drůbeže. Zisk v zemědělství se započítáním investičních dotací se pak loni zvýšil o 8,2 procenta na více než 22 miliard. Z toho 52 procent připadne podnikům fyzických osob.

Prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek novinářům řekl, že dotace činí kolem 20 až 25 procent celkové zemědělské produkce. Nebýt kolem 37 miliard korun z Evropské unie a dalších 3,8 miliardy korun z národních dotací, znamenalo by to podle něho likvidaci českého zemědělství.

Pokud by měl být nový stavební zákon schválen v podobě, jak je nyní navrhován, je zbytečné připravovat nový památkový zákon. Podle náměstka pro oblast kulturního dědictví na ministerstvu kultury Vlastislava Ourody navrhovaná forma stavebního zákona znamená konec účinné ochrany památek, které přežily díky úsilí mnoha generací. "A pokud by poklesla úroveň ochrany památek v legislativě, tak nejen Praha nebo Český Krumlov, ale všechny naše památky na seznamu UNESCO se následně ocitnou na seznamu památek v ohrožení," řekl Ouroda ČTK. Byla by to národohospodářská škoda nedozírných rozměrů, doplnil. Věcný záměr zákona, u kterého skončilo připomínkové řízení, deklaruje, že bude ctít základní mezinárodní úmluvy pro oblast kulturního dědictví. "My jsme to v návrhu ale adekvátně promítnuté do příslušných míst nenašli," uvedl náměstek. MK má k věcnému záměru zákona 110 připomínek, z toho 50 zásadních. Cílem nového stavebního zákona je podle předkladatele zejména zrychlení povolování staveb.

Zápis na seznam památek v ohrožení spravovaný organizací UNESCO hrozí od loňska Praze. Podle komisařů organizace, kteří loni Prahu navštívili, město i český stát málo chrání hodnoty, pro něž byla historická část Prahy na seznam světového dědictví zapsána.

Ministerstvo vnitra vedené Janem Hamáčkem (ČSSD) vládě doporučí nepřevádět úředníky zabývající se povolováním staveb z obcí na stát. Podle analýzy, kterou má ČTK k dispozici, odkáže na vysoké náklady spojené s přesunem až 13.500 úředníků a spisů. Náklady vnitro vyčíslilo od 2 do 32 miliard. Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) připravující změny stavebního zákona míní, že analýza zahrnuje i nereálné krajnosti. "Počítáme s částkou dvou až třech miliard na transformaci a digitalizaci," řekla Dostálová ČTK. Podle nového stavebního zákona by měla v Česku vzniknout dvoustupňová povolovací soustava v čele s Nejvyšším stavebním úřadem, pod nímž mají vzniknout krajské stavební úřady, které budou mít v obcích pobočky. Nyní je v ČR 730 stavebních úřadů.

Případný pokles stavebních řízení na polovinu během přeměny stavebních úřadů může pro ekonomiku znamenat podle analýzy vnitra ztrátu až 204 miliard korun, tedy 3,5 procenta HDP. Dokument varuje, že paralýza úřadů způsobená problémy s přesunem zaměstnanců a materiálu může trvat rok až rok a půl. Pokles produkce podle autorů nebude okamžitý, lze na něj pohlížet jako na ušlý zisk. Návrh nového stavebního zákona má urychlit a zjednodušit povolování staveb. Zákon, který má řadu kritiků, by měl podle plánu vlády platit od roku 2021 a pomoct zrychlit výstavbu. Podle kritiků nahrává developerům a popírá veřejné zájmy.

Říjnová průmyslová produkce v Česku klesla meziměsíčně o desetinu procenta. Uvedl to Český statistický úřad. Meziročně se potom snížila o 0,4 procenta. Podle statistika Radka Matějky je to tím, že se právě loni průmyslu mimořádně dařilo. Lepší výsledky než loni zaznamenali výrobci elektrických zařízení. Méně se naopak vedlo výrobcům kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, hutnímu zpracování kovů nebo výrobě strojů a zařízení.

Stavebnictví pak v říjnu po očištění kleslo o 0,3 procenta oproti minulému roku. Meziměsíčně stavebnictví snížilo produkci o 0,6 procenta. Podle Petry Cuřínové z ČSÚ sice stavebnictví produkce mírně klesla, stále je ale na vysoké úrovni z října minulého roku.

Premiér Andrej Babiš /ANO/ v nedělních Otázkách Václava Moravce v České televizi zopakoval, že ve svém údajném střetu zájmů neporušil zákon, protože své firmy vložil do svěřenského fondu. Reagoval tak na to, že Evropská komise v pátek do ČR zaslala konečné znění zprávy o auditu dotací, které společnost Agrofert čerpala ze strukturálních fondů Evropské unie.

Obsah zprávy zatím nebyl zveřejněn, byla předána Ministerstvu pro místní rozvoj ČR, které má evropské dotace ve své gesci. Ředitel české pobočky Transparency International David Ondračka ministerstvo vyzval, aby výsledky auditu zveřejnilo. Ondračka soudí, že zpráva potvrdí, že Babiš je ve střetu zájmů.

Evropská komise v pátek zaslala českým úřadům konečnou zprávu o výsledcích auditu dotací, které byly vyplaceny skupině Agrofert z evropských strukturálních fondů. Mluvčí komise však označila obsah zprávy za důvěrný a nechtěla ho komentovat. Audit byl předán českému ministerstvu pro místní rozvoj.

Podle předběžné zprávy, která na jaře unikla do médií, je český premiér Andrej Babiš ve střetu zájmů, protože má stále vliv na společnost Agrofert. Česko by kvůli tomu muselo do unijního rozpočtu vracet až 450 milionů korun. Premiér to odmítá s tím, že svůj podnik vložil do svěřenských fondů.

Česká republika není podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) schopna sama zaplatit přechod na nízkoemisí ekonomiku, kterou plánuje Evropská unie k roku 2050. Chce proto na to od unie stovky miliard korun mimo dosavadní kohezní fondy. Brabec to uvedl na tiskové konferenci k pondělnímu summitu OSN o klimatu v Madridu a summitu EU na stejné téma v polovině prosince. Premiér Andrej Babiš (ANO) zopakoval, že Česko musí mít také právo samo rozhodovat o výstavbě jaderných zdrojů. Ty by měly v roce 2050 tvořit polovinu energetického mixu.

Česko počítá s tím, že v cílovém roku bude pětinu zdrojů stále tvořit uhlí a plyn. Přechod bude podle Brabce znamenat revoluci ve všech odvětvích, například i v zemědělství a službách. Česko proto bude potřebovat pomoc ve financování, a to mimo stávající programy soudržnosti, kterými Evropa usiluje o dorovnání životní úrovně mezi regiony. "Evropa nám musí umožnit, abychom postavili jaderné bloky. Máme jasný plán, jak chceme stavět, pro nás je jádro klíč," uvedl Babiš. Premiér také vyzval k setkání účastníky studentské stávky za klima, kteří se dnes sešli nedaleko úřadu vlády. "Ti, kteří protestují, s námi nemluví. Já je vyzývám, že se rádi setkáme," řekl. Konec uhelných elektráren v časovém rámci, který požadují stávkující, by podle Brabce znamenal "návrat na stromy".