Související články


V Jihlavě byly pohřbeny ostatky 12 německých obyvatel, které byly předloni vyzvednuty z masového hrobu na louce Budínka u Dobronína. Pietního aktu se zúčastnilo asi 200 lidí, mezi nimi desítky členů rodin zemřelých, kteří přijeli z Německa. Po mši v kostele sv. Jakuba byla rakev s ostatky lidí údajně ubitých na konci války revolučními gardami převezena na ústřední hřbitov, kde byla uložena do hrobu. Obřady nebyly rušeny žádným incidentem. Mši vedl v němčině duchovní Dieter Lang, hlavní promluva pak byla přečtena i v češtině. Podejme si ruce ke smíření "nad otevřeným hrobem Budínky", vyzval kněz, jehož rodina pochází ze Stonařova na Jihlavsku. Připomněl i válečné násilí, včetně Lidic. Slova o usmíření mezi Čechy a Němci zaznívala také v dalších projevech. Pohřbu se zúčastnila i spisovatelka Herma Kennelová, která poválečné události u Dobronína popsala v knize Bergersdorf.

V lokalitě Budínka byly kosterní pozůstatky tamních Němců, kteří byli údajně zavražděni, vyzvednuty na pokyn policie předloni v srpnu. Podle některých zpráv byli Němci na konci války ubiti lopatami a motykami. Antropologové to nepotvrdili. Policie případ stále ještě neuzavřela. V rakvi před oltářem byly uloženy kosterní pozůstatky 12 lidí, které se kriminalistům podařilo identifikovat podle vzorků DNA. Během mše lidé zapalovali před oltářem svíce za své zemřelé příbuzné. Jejich jména jsou i na kříži z mrákotínské žuly, který už stál u otevřeného hrobu na hřbitově. V němčině i češtině je na něm napsáno: V okolí Dobronína přišlo o život na konci května 1945 v poválečném chaosu sedmnáct mužů. Zástupce pozůstalých Johann Niebler uvedl, že byli drženi v provizorním vězení v Dobroníně, a pak se ztratili. Dva z nich jsou pochováni v Polné, další tři se podle něj ani teď nepodařilo dohledat.

Desítka členů České strany národně sociální (ČSNS) natřela v pátek na růžovo železný kříž připomínající poválečné německé oběti u Dobronína na Jihlavsku. Od května stojí v místě, kde byly nalezeny pozůstatky 13 zabitých Němců. Podle mínění ČSNS šlo o členy nacistické strany NSDAP. V místě proto zároveň umístili 64 dřevěných křížů, které mají připomínat oběti nacistického masakru ve Velkém Meziříčí v květnu 1945. ČTK to oznámil místopředseda ČSNS Michal Klusáček. Policie zjišťuje, jaká škoda byla spáchána. Podle serveru iDnes.cz se chystá trestní oznámení podat autor kříže na památku místních Němců a obyvatel Dobronína Milan Litavský. "Určitě podám trestní oznámení, protože škoda na kříži a jeho restaurování do původní podoby přesáhne deset tisíc korun," řekl Litavský. ČSNS na letáku v místě upozorňuje, že aktéři chtěli akcí vyjádřit politování na tím, "že se u nás smějí stavět pomníky nacistům a že se překrucují dějiny. Konkrétně v tomto případě je na místě uvést, že dotyční mrtví byli členové NSDAP a že pocházeli z nedaleké vesnice Kamenná, která se jako jediná v celé třetí říši pyšnila přízviskem vzorová obec SS." Starosta Jiří Vlach /KSČM/ s akcí ČSNS souhlasí, podobných sdělení, kde mu lidé píšou o zvěrstvech Němců, má prý na stole desítky.

V lokalitě Budínka byly kosterní pozůstatky Němců údajně zavražděných na konci války z masového hrobu vyzvednuty loni v srpnu. Podle antropologů tam byla zakopána těla nejméně 13 lidí. Podle některých zpráv byli Němci ubiti lopatami a motykami. Nic takového ale antropologové nepotvrdili. Kriminalisté vyšetřují případ od loňského září pro podezření z vraždy. Nálezy ostatků, a opakované označení místa křížem, vzbudily v Dobroníně velké emoce. Česká televize v září uvedla, že německé civilisty v Dobroníně nezavraždili Češi, ale německý komunista Robert Kautzinger se svými dvěma syny. Mstil se za to, že ho tamní členové nacistické strany NSDAP poslali do koncentračního tábora. Podle ČT to tvrdí publicista Václav Vlk. Policejní vyšetřovatel kauzy Dobronín Michal Laška naopak stále trvá na tom, že šlo o pomstu Čechů Němcům, uvedla ČT.