Související články


Vláda schválila kvůli ekonomickým dopadům šíření koronaviru zvýšení schodku letošního státního rozpočtu ze 40 na 200 miliard korun. Návrh novely zákona o státním rozpočtu podle úřadu reaguje na předpokládaný pokles zejména daňových příjmů a vytváří prostor pro vyšší výdaje k zajištění zdraví obyvatelstva, k zachování vysoké zaměstnanosti a omezení negativních dopadů na ekonomiku a sociální oblast. Novelu by měla projednat Sněmovna na úterním mimořádném zasedání. Nejvyšší deficit doposud měl rozpočet za rok 2009 kvůli dopadům světové hospodářské krize, a to přes 192 miliard korun.

Ministerstvo financí (MF) v rámci aktualizace makroekonomické prognózy vypracované kvůli změně rozpočtu odhaduje letos pokles ekonomiky o 5,1 procenta. Na počátku února, před propuknutím pandemie koronaviru, MF odhadovalo letos růst ekonomiky o dvě procenta.

Vláda schválila odpuštění minimálních záloh na sociální a zdravotní pojištění živnostníkům, a to na půl roku od března do srpna. Na tiskové konferenci to řekl vicepremiér Karel Havlíček (za ANO). Návrhy zákonů by měla v úterý projednat Sněmovna. Minimální měsíční záloha na sociální pojištění činí letos 2544 korun a na zdravotní pojištění 2352 korun. Opatření má zmírnit negativní dopady koronavirové krize na drobné podnikatele. Česká správa sociálního zabezpečení na konci loňska evidovala 705.627 osob samostatně výdělečně činných (OSVČ), které měly podnikání jako hlavní činnost a musely hradit zálohy na důchodové pojištění. Podle ministestva práce minimální platby posílají asi tři pětiny z nich.

Vláda schválila kurzarbeit pro firmy, na které dopadla omezení kvůli šíření koronaviru. Stát jim uhradí 50 až 80 procent vyplácené mzdy podle důvodu omezení výroby či služeb. Podpora má zmírnit dopady koronavirové krize a bránit propouštění. Na tiskové konferenci po jednání vlády to řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). "Nechceme, aby firmy propouštěly lidi. Smyslem programu je firmám dotovat mzdy zaměstnanců, aby nepropouštěly," uvedla Maláčová.

Kurzarbeit obsahuje program na ochranu zaměstnanosti Antivir, který připravilo ministerstvo práce. Náhrady pro lidi v karanténě a příspěvek na mzdy v zavřených provozech schválila vláda už minulý týden, dnes přijala tři zbývající podpory. Pokud firma nemůže přidělovat práci lidem, protože minimálně 30 procent jejich kolegů je v karanténě či na ošetřovném, měl by stát uhradit 80 procent plného výdělku. Při omezení výroby kvůli nedostatku surovin a jiných vstupů dostává pracovník aspoň 80 procent svého příjmu. Stát by měl uhradit 50 procent. Polovinu by měl platit i při výpadku produkce kvůli poklesu poptávky, kdy zaměstnanec pobírá minimálně 60 procent výdělku.

Evropa by měla vyzvat Spojené státy a Írán, aby neeskalovaly situaci po smrti íránského generála Kásema Solejmáního. Premiér Andrej Babiš (ANO) novinářům řekl, že se na tom dnes shodl při novoročním obědě v Lánech s prezidentem Milošem Zemanem. Evropané by se měli více angažovat, uvedl premiér. Solejmání, který velel oddílům Kuds a který byl na americkém seznamu teroristů, zemřel v pátek při raketovém útoku z amerického dronu u letiště v Bagdádu. Spolu s ním přišel o život kromě dalších lidí také zástupce velitele vlivných iráckých milicí Abú Mahdí Muhandis. Irácký parlament schválil usnesení, v němž vyzval vládu, aby ukončila přítomnost cizích vojáků v zemi a aby zajistila, že zahraniční armády nebudou z žádného důvodu využívat irácké území, vzdušný prostor ani teritoriální vody. Informovala o tom agentura Reuters. Parlamentní rezoluce nejsou, na rozdíl od zákonů, v Iráku závazné a po dnešním kroku tak bude muset ještě následovat nový zákon, který by stávající dohodu o koalici zrušil, upozornila televizní stanice Al-Džazíra.

O situaci dnes Babiš mluvil také se slovenským premiérem Peterem Pellegrinim. Severoatlantická aliance (NATO) po smrti Solejmáního v sobotu pozastavila svoji výcvikovou misi v Iráku. Čeští vojáci jsou podle sobotního vyjádření ministerstva obrany v pořádku a zůstávají na svých základnách, v Iráku jich působí zhruba 40. V pořádku jsou také čeští policisté v Bagdádu.

S prezidentem Babiš hovořil také o výsledku státního rozpočtu, který loni skončil ve schodku 28,5 miliardy korun. Výsledek Zeman nekritizoval, naopak byl spokojený s tím, že vláda zvýšila investice, uvedl Babiš. Kapitálové, tedy investiční výdaje rozpočtu loni stouply o 22,8 miliardy na 139,3 miliardy korun. Předseda vlády poznamenal, že každý rok občané, firmy i stát zaplatí 47 miliard korun za obnovitelné zdroje. Jen na dotaci výkupních cen elektřiny ze solárních elektráren jde podle Babiše 30 miliard korun ročně. "To je jeden z největších tunelů v historii samostatné republiky. Pokud bychom měli těch 30 miliard ročně, byli bychom v přebytku," uvedl premiér.