Související články


Nezaměstnanost v říjnu dosáhla svého letošního dna a od příštího roku začne v souvislosti se zpomalováním ekonomiky růst, vyplývá z komentářů analytiků. Říjnové snížení počtu nezaměstnaných je podle ekonomů způsobeno čistě sezónními faktory. Nezaměstnanost v Česku v říjnu klesla na 2,6 procenta. Předtím se tři měsíce za sebou držela na úrovni 2,7 procenta. Bez práce bylo v říjnu 196.500 lidí, což je nejnižší říjnová hodnota od roku 1996. Zaměstnavatelé nabízeli více než 337.000 volných pracovních míst. Hlavní ekonom Deloitte David Marek upozornil, že ochlazení ekonomiky se na trhu práce projeví se zpožděním. "Nejdříve bude ubývat počet volných pracovních míst, než dojde k citelnějšímu poklesu zaměstnanosti. S nezaměstnaností pohnou až sezónní faktory související s příchodem zimy. Přesto se může podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu udržet mezi dvěma až třemi procenty ještě řadu měsíců," uvedl.

Nejnižší míra nezaměstnanosti byla v říjnu v Jihočeském a Pardubickém kraji, a to shodně 1,8 procenta. V Praze činil podíl nezaměstnaných 1,9 procenta. Naopak v Moravskoslezském kraji bylo bez práce 4,1 procenta lidí, což je nejvíce v ČR. Nejnižší podíl nezaměstnaných má tradičně Praha-východ, a to 1,1 procenta. Nejhůře je na tom Karvinsko s nezaměstnaností 6,4 procenta. V žádném jiném okrese se podíl nezaměstnaných nedostal přes pět procent.

Ve vyřizování stavebního povolení kleslo Česko meziročně ze 156. místa na 157. příčku mezi 190 porovnávanými zeměmi. Vyplývá to z každoroční zprávy Doing Business, kterou zveřejnila Světová banka (SB). Kromě délky vyřizování v ní banka hodnotí i jiná kritéria jako například transparentnost nebo složitost celého procesu. Nejlépe v hodnocení vyšel stejně jako loni Hongkong, nejhůře Jemen, Eritrea, Libye, Somálsko a Sýrie. V Česku je na získání potřebných razítek potřeba stejně jako loni 246 dní, sedmkrát více než v nejrychlejším Singapuru. Světová banka vychází z legislativních dat pro povolování skladových prostor. Z okolních států je nejvýše Německo (30.), následují Polsko (39.), Rakousko (49.), Maďarsko (108.) a Slovensko (146.).

Podle výkonné ředitelky developerské společnosti Central Group Michaely Tomáškové je ve skutečnosti doba pro vydání stavebních povolení mnohem delší než uvedených 246 dní. "Analytici Světové banky zkoumají pouze délku povolovacího řízení definovanou zákonem. Ve skutečnosti je to mnohem déle. Například v Praze je časté, že povolení stavby běžného bytového domu trvá deset i více let," uvedla Tomášková. Nový stavební zákon, který připravilo ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), má urychlit a zjednodušit povolování staveb. Podle MMR by se mělo povolovací řízení u staveb ze současného průměru 5,4 roku zkrátit na jeden rok. Věcný návrh nového stavebního zákona schválila v červnu vláda, zákon by měl platit od roku 2021.